Prof. RNDr. Vojtěch Jarník, DrSc.
Narození	22. prosince 1897 Praha, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	22. září 1970 (ve věku 72 let) Praha, Československo Československo
Místo pohřbení	Břevnovský hřbitov (50°5′11″ s. š., 14°21′5″ v. d.)
Alma mater	Univerzita Karlova (1915–1919)
Povolání	matematik, pedagog a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Vysoké učení technické v Brně (1919–1921) Univerzita Karlova (1921–1923) Univerzita v Göttingenu (1923–1925) Univerzita Karlova (1925–1968)
Ocenění	Řád práce (1958) Řád republiky (1967)
Rodiče	Jan Urban Jarník
Příbuzní	Hertvík Jarník (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Jarník (22. prosince 1897 Praha^[1] – 22. září 1970 Praha), patřil mezi největší české matematiky 20. století.

Narodil se v rodině Jana Urbana Jarníka (1848–1923), doktora filozofie a profesora na české univerzitě v Praze a Jindřišky (Henrietty), rozené Eysseltové, šlechtičny z Klimpely (1856–??).^[1] Byl nejmladší ze šesti dětí.^[2]

Coby absolvent První české reálky v Ječné ulici v Praze nastoupil Vojtěch Jarník roku 1915 ke studiu matematiky a fyziky na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1919 vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z fyziky a o rok později z matematiky. V roce 1921 následoval doktorát za práci O kořenech funkcí Besselových. Již v době svého studia byl v letech 1919–21 asistentem na české technice v Brně u profesora Jana Vojtěcha. Od roku 1921 přešel do Prahy k profesorovi Karlu Petrovi na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity. V roce 1925 se na univerzitě habilitoval z matematiky prací O mřížových bodech v rovině. Necelé tři roky studoval i na univerzitě v Göttingenu (1923–25, 1927–28), kde byl žákem profesora E. Landaua.

V roce 1929 byl Vojtěch Jarník jmenován mimořádným profesorem matematiky na Karlově univerzitě a o šest let později pak řádným profesorem. Na univerzitě působil až do roku 1967, kdy odešel do penze. Po vzniku Československé akademie věd byl v roce 1952 jmenován akademikem a stal se prvním předsedou její matematicko-fyzikální sekce.

Vojtěch Jarník se zajímal o historii matematiky, obzvláštní péči věnoval studiu díla Bernarda Bolzana. Hlavní náplní jeho práce byly oblasti teorie čísel a matematické analýzy.

Vydal čtyřsvazkovou učebnici matematické analýzy, která se dodnes používá:

• 1. díl Úvod do integrálního počtu (1938) navazuje na Kösslerův Úvod do počtu diferenciálního.
• 2. díl Úvod do počtu diferenciálního (1946), později (1948) doplněn o rozšířený Úvod do počtu integrálního.
• Později vyšly další dva svazky.

V letech 1935–50 byl vedoucím redaktorem matematické části Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky.

Jako jeden z mála Čechů patří mezi matematiky s Erdősovým číslem 1.

Socialistická ocenění: laureát státní ceny Klementa Gottwalda, nositel Řádu práce a Řádu republiky.

Vojtěch Jarník je pohřben na břevnovském hřbitově v Praze (hrob F 238).^[3]

Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy probíhá neformální přijímací akt nových studentů, tzv. jarníkování, který spočívá v tom, že po složení slibu jsou nastoupivší prváci „praštěni“ do hlavy svazkem učebnic integrálního a diferenciálního počtu – prvními dvěma díly Jarníkovy matematické analýzy.^[4]

Od roku 2002 se na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy konají Jarníkovské přednášky – v posluchárně, která nese Jarníkovo jméno.

Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Andrea Lukášová, Pavel Šišma.

• Jarníkův algoritmus na hledání minimální kostry grafu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Jarník na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Jarník
• Jarníkování
• Jarníkovské přednášky
• Oficiální stránky mezinárodní studentské matematické soutěže Vojtěch Jarník International Mathematical Competition (VJIMC) (anglicky)