Vojtěch Cepl mladší

JUDr. Vojtěch Cepl
Narození21. března 1965 (59 let)
Praha
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánísoudce
RodičeVojtěch Cepl
PříbuzníJiří Trnka (děd)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vojtěch Cepl mladší (* 21. března 1965) je český právník a soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem. Do povědomí české veřejnosti se nejviditelněji zapsal kauzou Justiční mafie.

Biografie

Vojtěch Cepl ml. je synem Vojtěcha Cepla staršího (1938–2009), českého právníka, vysokoškolského pedagoga a soudce Ústavního soudu. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1990 do roku 1992 působil jako soudce u Obvodního soudu pro Prahu 5,[1] mezi lety 1992 a 2002 jako advokát, poté se do justice vrátil. V letech 1998 až 2002 byl členem Unie svobody, za kterou neúspěšně kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které se konaly v letech 1998 a 2002. Od roku 2002 je opět soudcem. Působil na Krajském soudu v Praze, kde se věnoval především případům ochrany osobnosti,[2] později byl přeložen ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, kde soudí i jeho manželka Lenka Ceplová.[3][4]

Známé kauzy

Dalík v. Rath

Roku 2007 rozhodoval Vojtěch Cepl případ poslance Davida Ratha (ČSSD), kterého žaloval poradce tehdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS) Marek Dalík o 50 tisíc Kč za tvrzení, že za odchodem poslance Miloše Melčáka z klubu ČSSD jsou korupční aktivity ODS a Marka Dalíka. Soudce Cepl rozhodl, že Rath se Dalíkovi omlouvat nemusí, neboť nešlo nutně o nepravdivé tvrzení. „Pan Dalík v rozhovoru pro MF Dnes popsal, co dělal. Že nabídl výhody určitým poslancům, třeba panu Melčákovi. Když se ho ptali, jestli jim nabídl peníze, upřesnil, že se jedná o výhody politické. Ten obchod je do té míry nepěkný, že se ho pan Dalík zjevně zdráhal popsat blíže a přesně,“ řekl Cepl v Hospodářských novinách.[2]

Bendl v. Rath

V červnu roku 2007 soudce Cepl rozhodl, že středočeský hejtman Petr Bendl (ODS) není povinen zaplatit poslanci Davidu Rathovi (ČSSD) odškodné za to, že v pořadu České televize Otázky Václava Moravce naznačil, že Rath tuneloval Českou lékařskou komoru.[2]

Justiční mafie

Podrobnější informace naleznete v článku Kauza Justiční mafie.

V českých médiích se Vojtěch Cepl ml. objevil nejviditelněji v souvislosti s kauzou bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, o které v prvním stupni rozhodoval. Benešová v prosinci 2007 v Českém rozhlase označila v souvislosti s údajnými manipulacemi okolo vyšetřování korupční kauzy tehdejšího ministra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka některé představitele české justice za „zákulisní justiční mafii, která se snaží v zákulisí ovlivňovat kauzy.“[5][6][7] Benešová jmenovala tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, jejího náměstka Karla Černovského, náměstka Vrchního státního zástupce v Praze Libora Grygárka, jihomoravského krajského státního zástupce Petra Coufala, státního zástupce Arifa Salichova a místopředsedu Nejvyššího soudu ČR Pavla Kučeru. Do skupiny justiční mafie pak zařadila i exministra spravedlnosti Pavla Němce, který ji dříve odvolal z funkce Nejvyšší státní zástupkyně ČR.[5]

Zmínění představitelé justice podali roku 2008 na Marii Benešovou žalobu na ochranu osobnosti, v níž se domáhali omluvy za označení „justiční mafie“. Soudce Vojtěch Cepl však rozhodl, že Benešová se, s výjimkou Libora Grygárka, omlouvat nemusí, neboť její tvrzení, ač jsou nadsazená a nepřesná, mají nepochybný skutkový základ v nestandardních jednáních a vzájemných schůzkách, kterých se všichni, kromě Grygárka, účastnili. Senát Vrchního soudu v Praze pod vedením Romany Vostrejšové však v odvolacím řízení verdikt zrušil a vrátil případ zpět na Krajský soud v Praze a zároveň jej s odkazem na mnohočetná pochybení Vojtěchu Ceplovi odebral. Rozhodnutí o odebrání případu soudci Ceplovi zrušil v říjnu 2009 Ústavní soud, s odůvodněním porušení práva na zákonného soudce.[5]

Soudce Cepl pak 14. června 2010 potvrdil svůj dřívější názor a rozhodl, že Benešová se za svůj výrok o justiční mafii omlouvat nemusí. Proti rozhodnutí se čtyři účastníci sporu odvolali a Vrchní soud v Praze jim dal v únoru 2011 za pravdu,[8] Benešová se musela všem písemně omluvit a rovněž zaplatit náklady soudního řízení přesahující 400 tisíc korun.[9] Podala zároveň dovolání k Nejvyššímu soudu, který počátkem roku 2013 označil rozhodnutí Vrchního soudu v Praze za nesprávné a kauzu vrátil k dalšímu projednání na Vrchní soud v Praze.[9] Obě strany sporu pak ale uzavřely dohodu, podle níž Benešová nestáhne dřívější omluvu a žalující strana jí vrátí 370 tisíc korun, které jí Benešová již dříve vyplatila. Tento smír soud schválil a spor tím skončil.

Otevřenost justice

Kromě odlišných právních názorů vzbuzuje přístup soudce Cepla v některých představitelích justice odpor i pro svou otevřenost, kdy např. do jednání o justiční mafii vpustil média včetně televizních kamer, čímž se lišil i od odvolacího senátu pod vedením Romany Vostrejšové, který veřejnost z projednávání vyloučil. „Jednání soudu je veřejné. Není to žádná moje ochota, mám za to, že to je moje povinnost,“ sdělil k tomu Vojtěch Cepl pro ČT24.[10][pozn. 1]

Soudce Cepl se také, na rozdíl od mnoha ostatních soudců, kteří novináře odkazují pouze na písemná vyhotovení rozsudku, nebojí svá rozhodnutí obhajovat v médiích a vysvětlovat je veřejnosti.[10]

Poznámky

  1. Jak Ústava České republiky v článku 96 odst. 2, tak článek 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod stanovují zásadu veřejnosti soudního jednání jako jednu z hlavních zásad při vedení soudního procesu a stejnou zásadu stanoví i občanský soudní řád v § 116, podle nějž se v případu „justiční mafie“ postupovalo. Tato zásada však znamená možnost veřejnosti osobně se účastnit soudního jednání; o tom, zda je možné pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy z průběhu jednání, rozhoduje podle § 6 odst. 3 zákona o soudech a soudcích v každém konkrétním případě předseda senátu (samosoudce).

Reference

  1. ŠTĚTKA, Jan. Ejhle, odvážný soudce. Ekonom.iHNned.cz [online]. 2008-06-11 [cit. 2014-07-21]. Placený přístup k celému textu. Dostupné online. 
  2. a b c Výběr rozsudků soudce Vojtěcha Cepla. epravo.cz [online]. 2008-06-05 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online. 
  3. Farnost se chtěla zbavit ruiny kostela, soud jí to zakázal. Novinky.cz [online]. [cit. 2016-10-02]. Dostupné online. 
  4. Přehled soudců [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2016-10-02]. Dostupné online. 
  5. a b c Cepl: Za justiční mafii se Benešová nemusí omlouvat. Mluvila sice nevhodně, ale pravdivě. iHNed.cz [online]. 2010-06-14 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online. 
  6. SPURNÝ, Jaroslav. Justiční mafie a nevinný Grygárek. Respekt.cz [online]. 2014-03-12, rev. 2014-03-20 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online. 
  7. KULÍŠKOVÁ, Evelyna. Kauza justiční mafie se vrací k soudu. Exministryně Benešová věří v očištění. Český rozhlas [online]. 2014-03-11 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online. 
  8. POKORNÝ, Marek. Vesecká a spol. vyhráli. Benešová se za výrok o justiční mafii musí omluvit. iHNed.cz [online]. 2011-02-08 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online. 
  9. a b Nekonečně dlouhá kauza "justiční mafie". Jednání odročeno. Česká televize [online]. 2014-03-11 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online. 
  10. a b Přízrak jménem Cepl aneb Když se justice otevře veřejnosti. Česká televize [online]. 2010-06-22 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy