Pocházel z Rakovnicka, narodil se v rodině učitele Viléma Tittlebacha (1859–??) a jeho manželky Marie Amalie, rozené Záhoříkové (1868–??).[1] V letech 1920–1925 absolvoval studium malířství a grafiky na AVU v Praze, kde byl žákem Maxe Švabinského. Poprvé veřejně vystoupil v roce 1924 ve studentském časopisu Trn. Byl levicového přesvědčení a již v roce 1929 podpořil Gottwaldovo bolševické vedení KSČ.[2] Byl členem Umělecké besedy, SVU Mánes, Skupiny 58 a Svazu československých výtvarných umělců.
Roku 1959 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vedl ateliér pro monumentální malbu až do svého onemocnění v roce 1970.[5]
Dílo
Zpočátku byl ovlivněn sociální grafikou a její expresívností, později pod vlivem surrealismu (Bludný rytíř). Ve 30. letech vytvořil stěžejní abstraktní díla technikou olejomalby. Věnoval se také grafické úpravě a ilustracím knížek, pro dvě desítky knih vytvořil kresby, koláže nebo fotomontáže. Po druhé světové válce vystřídala vliv expresívního výrazu v námětech z cirkusového prostředí (V manéži) tvorba v duchu socialistického realismu.
Socialistický realismus, ocenění
Za ilustrace k románu Marie MajerovéSiréna (1951) a portréty Marie Majerové a Konstantina Biebla byl v roce 1952 oceněn státní cenou.[6] V monumentální tvorbě se realizoval malbou na stropě vstupní haly bývalého muzea Klementa Gottwalda v Praze,[7] kde v roce 1954 namaloval v pseudorenesančním prostředí dvě figurální skupiny symbolizující průmysl a zemědělství. Malba je na zlatém pozadí, střed stropu vyplnil Tittelbach pěticípou hvězdou se srpem a kadivem – rovněž ve zlatém poli.[8] V téže době vytvořil na čelní stěně prvního nádvoří Hrzánského paláce mozaiku Pionýři (ta byla po roce 1989 zakryta deskou). Pro „umělecký film“ z vesnického prostředí Po noci den (1955) navrhnul kostýmy.[9][6] Koncem 50. let 20. století navázal na předválečnou tvorbu a dosáhl umělecké syntézy v obrazech ze sportovního a každodenního života.
↑Jiří Kotalík, Almanach Akademie výtvarných umění v Praze (1799–1979). Praha 1979, s. 117.
↑ ab Vojtěch Tittelbach. Filmový přehled [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online.
↑ Díla vyjadřující současnost. Rudé právo. 8. 1. 1956, s. 4. Dostupné online.
↑Československý socialistický realismus: 1948–1958 ; [katalog ... Výstavy Československý Socialistický Realismus 1948–1958, která se konala od 7. listopadu 2002 do 9. února 2003 v Galerii Rudolfinum, Praha]. Příprava vydání Tereza Petišková, České muzeum výtvarných umění. 1. vyd. Praha: Gallery, 2002. 101 s. ISBN978-80-86010-61-8. S. 43.
↑Po noci den (1955) | Tvůrci | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.