| Vodní nádrž Švihov |
|---|
 Pohled na hráz |
| Poloha |
|---|
| Světadíl | Evropa |
|---|
| Stát | Česko Česko |
|---|
| Kraj | Vysočina, Středočeský kraj |
|---|
| Okres | Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Benešov, Kutná Hora |
|---|
|
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′31″ s. š., 15°5′21″ v. d. |
|---|
| Rozměry |
|---|
| Rozloha | 1602,6 ha[1] |
|---|
| Délka | 39,1 km |
|---|
| Objem | 309,0 mil. m³ (celkový objem) |
|---|
| Povodí | 1178,3 km² |
|---|
| Parametry – hráz |
|---|
| Kóta | 381,7 m n. m. |
|---|
| Délka | 860 m |
|---|
| Šířka | (koruna hráze) 7 m |
|---|
| Výška | 58,3 m |
|---|
| Ostatní |
|---|
| Typ | přehrada |
|---|
| Nadm. výška | 392 m |
|---|
| Přítok vody | Želivka, Martinický potok, Blažejovický potok, Sedlický potok |
|---|
| Odtok vody | Želivka |
|---|
| DIBAVOD ID | 109021090001.0 |
|---|
 multimediální obsah na Commons |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vodní nádrž Švihov (známá spíše pod názvem vodní nádrž Želivka) je vodárenská nádrž na řece Želivce, která slouží jako zdroj pitné vody pro téměř celou středočeskou oblast včetně Prahy. Jedná se o největší vodárenskou nádrž v České republice a ve střední Evropě.[2]
Stavba
Výstavba začala v roce 1965 a byla dokončena roku 1975, zkušební odběry vody však začaly roku 1972. Přehrada je vybudována v říčním kilometru 4,29, nad soutokem Želivky se Sázavou. Přímá zemní hráz dosahuje výšky 58 metrů, délka koruny hráze činí 860 m. Dvě odběrné věže a bezpečnostní šachtový přeliv tvoří sdružený objekt. Od roku 2004 je u nádrže v provozu malá vodní elektrárna s Francisovou turbínou o instalovaném výkonu 450 kW.
Před nádrží Švihov byla vybudována soustava menších vodních nádrží (Trnávka, Němčice, Sedlice), jejichž účelem je zachytit splaveniny před vodárenskou nádrží.
Přívod do Prahy
Vodní tunel Želivka, který přivádí vodu z nádrže do Prahy a byl dokončen v roce 1972, je jedním z nejdelších tunelů světa s délkou 51 km. Průměr tunelu je 2,6 metru. Zásobuje nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje a voda teče samospádem.[3]
Vodní režim
Průměrný dlouhodobý roční průtok k profilu hráze činí 6,93 m³/s. Stoletá voda zde dosahuje 316,0 m³/s.
Zatopené obce
Vodní nádrží byla zatopena například vesnice Švihov a Příseka, staré Dolní Kralovice a převážná část bývalého městečka Zahrádka (dříve Trhová Zahrádka). O výstavbě nádrže a tím o likvidaci města rozhodla vláda usnesením z 27. srpna 1969, likvidace byla dokončena roku 1976. Počátky osady Zahrádka sahají do 12. století, ve 14. století u vesnice byl významný brod přes Želivku. Roku 1562 byla Ferdinandem I. povýšena na město a přejmenována na Trhovou Zahrádku. 21. února 1850 město poničil požár. Roku 1856 byla postavena silnice do Želiva, 1858 do Ledče nad Sázavou, 1862 do starých Dolních Kralovic a 1879 do Humpolce. Roku 1860 byla v Trhové Zahrádce zřízena pošta. Ještě před první světovou válkou byla zavedena autobusová linka z Ledče nad Sázavou přes Zahrádku do Humpolce. Roku 1920 se městečko vrátilo k názvu Zahrádka.[4]
Zajímavost
Vodní nádrž protíná mostní konstrukce nedokončené protektorátní dálnice.[5] Zhruba na 77. km dálnice D1 na řece Želivka, která teče do vodní nádrže je unikátní dvojitý most, starý most byl nižší a nevyhovoval požadavkům dopravy (výškou, šířkou a strmými nájezdy), na jeho základech ve větší výšce byla postavena nová mostovka.[6]
Fotogalerie
-
Lávka z hráze k odběrné věži
-
Odběrná věž
-
Koruna hráze
-
Detail úpravny vody Želivka
-
Želivka pod hrází
-
Takový vodní ventil může řídit odtok z nádrže
Odkazy
Reference
Literatura
- Vojtěch Broža a kolektiv, Přehrady Čech, Moravy a Slezska. Liberec: Knihy 555, 2005. ISBN 80-86660-11-7
Související články
Externí odkazy
