Voděrady (Bílence)

Voděrady
Domy na návsi
Domy na návsi
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBílence
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°25′19″ s. š., 13°30′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel16 (2021)[1]
Katastrální územíBílence (7,01 km²)
Nadmořská výška258 m n. m.
PSČ430 01
Počet domů11 (2021)[2]
Voděrady
Voděrady
Další údaje
Kód části obce4171
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Voděrady (německy Wodierad) jsou malá vesnice v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Stojí v mírně zvlněné krajině Mostecké pánve osm kilometrů jihovýchodně od Chomutova a přibližně jeden kilometr od Bílenců. Jižně od vesnice protéká řeka Chomutovka.

Až do první čtvrtiny sedmnáctého století Voděrady bývaly drobným šlechtickým statkem, jehož centrem byla zdejší tvrz. Během třicetileté války panské sídlo zaniklo a vesnice od té doby patřila k bíleneckému statku, který většinu doby patřil k červenohrádeckému panství. Po zrušení poddanství se vesnice stala osadou Bílenců. Hlavním zdrojem obživy lidí bývalo zemědělství. Po druhé světové válce klesl počet obyvatel na desetinu předválečného počtu a v roce 2011 zde žilo osmnáct obyvatel.

Název

Název Voděrady označoval (pravděpodobně ironicky) lidi, kteří mají rádi vodu, ale existuje také možnost, že byl odvozen z příjmení Voděrad ve významu ves Voděradovy rodiny. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: de Wodihrade (1281), in Wodyerad (1362), in Woyerad (1372), na Voděradech (1495) nebo Wodierad a Woděrad (1846).[3]

Historie

Voděrady byly od třináctého století sídlem drobného šlechtického statku. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1229 a je uvedena ve druhém svazku edice pramenů Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. V roce 1281 ve Voděradech sídlili Bohuš a Beneš z Voděrad, kteří byli uvedeni jako svědci na listině, kterou Chotěbor z Račic odkázal křimovský újezd chomutovské komendě řádu německých rytířů.[4] V letech 1362–1372 je písemně doložena existence voděradské tvrze, která i se vsí patřila Litoltovi z Moravěvsi.[5] Okolo roku 1387 ji získal Bořita ze Pšovlk. Z jeho příbuzných patřila roku 1412 Albrechtovi a v roce 1415 Křížovi ze Pšovlk. Roku 1495 byl majitelem Jindřich z Vřesovic a v roce 1519 Bedřich Satanéř z Drahovic. Po Bedřichovi Voděrady připadly Pavlovi, který je vlastnil ještě roku 1544. Po něm na tvrzi sídlil v roce 1579 Cyril Satanéř z Drahovic a po něm Kryštof, který vesnici prodal Magdaléně Lobkovicové ze Salmu. O čtyři roky později od ní vesnici koupil Václav mladší Hochhauser z Hochhausu a od roku 1601 statek spravovala jeho manželka Marie. Když jejich syn dosáhl dospělosti, prodal roku 1613 Voděrady Anně Hruškové z Března, rozené z Hochhauzu. Její dcery Eva Kelblová, Alžběta Kaplířová a Brigita statek prodaly roku 1629 Pavlovi Michnovi z Vacínova, který jej připojil k Bílencům. Nepotřebná tvrz poté chátrala a roku 1652 je uvedena jako pustá.[6] Stávala v poli jihovýchodně od vesnice. Terénní nerovnosti po příkopu a pozůstatcích zdiva byly patrné ještě na počátku dvacátého století.[5]

Během třicetileté války zpustla řada usedlostí a podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žil pouze jeden sedlák a pět chalupníků. Dohromady jim patřily tři potahy, čtrnáct krav, šest jalovic, jedna ovce, jedenáct prasat a jedna koza. Hlavním zdrojem obživy bylo pěstování pšenice a žita. Bílenecký statek včetně Voděrad patřil od roku 1637 k postoloprtskému panství Václava Michny z Vacínova,[7] ale roku 1667 od něj byly obě vsi odděleny. O rok později se staly součástí panství Záluží, nicméně v letech 1694–1704 byly Bílence správním centram statku Bílence a Voděrady, ke kterému patřily také Hořetice a Žiželice.[8] Statek vlastnili Krakovští z Kolovrat a roku 1738 jej od nich koupil kníže Jindřich z Auersperku a připojil k červenohrádeckému panství.[9]

V polovině osmnáctého století si ve Voděradech soukromý mlynář pronajímal od vrchnosti mlýn a jedna židovská rodina provozovala koželužskou dílnu, u které také obchodovala s dobytkem, plátnem, peřím a řemeny. Roku 1880 byl založen sbor dobrovolných hasičů.[10] Mlýn fungoval až do první světové války. Vodu k němu přiváděl zaniklý náhon od jezu mezi hořeneckým mlýnem a Bílenci. Zanikl také rybník, který býval u cesty do Škrle. Zásobování pitnou vodou zajišťovala jediná studna. Neměla však dostatek vody, a proto si pro ni voděradští chodili až do Bílenců nebo hořeneckého mlýna. Nová, osmnáct metrů hluboká studna, byla vyhloubena až ve třicátých letech dvacátého století poblíž Ovčího mostu přes Chomutovku. Na konci šedesátých let byl postaven vodovod, který přivádí vodu z údlického vodojemu.[11] Od roku 1869 jsou Voděrady částí obce Bílence.[12]

Východní část bývalé návsi
Kaple Srdce Panny Marie
Kříž u vjezdu do vesnice

Až do roku 1925 fungoval zdejší ovčín, který si poté koupila první česká rodina, jež se do vesnice přistěhovala. Roku 1926 byla do vsi zavedena elektřina. I v období po první světové válce bývalo hlavním zdrojem příjmů zemědělství. Pěstovalo se obilí, brambory, hrách a cukrová řepa. Před druhou světovou válkou se zvýšil podíl pěstované zeleniny (zelí, hlávkový salát, okurky) a pícnin (vojtěška, jetel, vikev). Produkty a přebytky z hospodářství se prodávaly v Chomutově. Ne všichni obyvatelé měli dostatečně velké pozemky, a proto si lidé přivydělávali řemesly nebo obchodem. Ve vesnici bývala hospoda s prodejem lihovin a tabáku a malý obchod s lahvovým pivem a minerálkami.[13]

Na začátku druhé světové války voděradští muži nastoupili do armády a první z nich padli už v roce 1940.[14] Do vesnice a jejího okolí spadlo při bombardovacích náletech mnoho bomb. Dne 15. února 1945 byly bombami poškozeny tři usedlosti, hospoda a stodola usedlosti čp. 11. Rudá armáda do Voděrad dorazila večer 8. května 1945 a zanechala v nich jeden tank s posádkou. V průběhu jara a léta roku 1946 byli čtyřmi transporty vystěhováni němečtí obyvatelé.[15]

Ve druhé polovině dvacátého století byla zbořena řada statků, které lemovaly původní náves.[15] Zbořen měl být i Ovčí most, ale roku 1993 byl opraven. Část domů sloužila na počátku 21. století jako rekreační chalupy.[16]

Přírodní poměry

Voděrady leží v Ústeckém kraji v katastrálním území Bílence o rozloze 7,03 km²[17] asi osm kilometrů jihovýchodně od Chomutova a necelý jeden kilometr východně od Bílenců.[18]

Geologické podloží širšího okolí tvoří neogénní sedimenty: písky, štěrky a jíly, pod kterými jsou uložené hnědouhelné sloje. Samotná vesnice stojí v chráněném ložiskovém území Škrle, jehož surovinou jsou nežáruvzdorné jíly. V geomorfologickém členění Česka vesnice leží v Mostecké pánvi, konkrétně v podcelku Chomutovsko-teplická pánev a okrsku Jirkovská pánev. Jižně od vesnice, podél silnice Nezabylice–Škrle, vede hranice západního výběžku okrsku Blažimská plošina.[19] U silnice mezi Voděrady a Bílenci se nachází bílá stráň zvaná Voděrák. Ve strmém svahu v ní je vyhloubena jeskyňka, která údajně během druhé světové války sloužila jako protiletecký kryt.[16]

Z půdních typů se pod vesnicí a severně od ní vyskytují smonice modální a na pravém břehu Chomutovky černozem luvická.[19] Jižně od vesnice protéká Chomutovka, která je jediným vodním tokem. V okolí nejsou žádné vodní plochy.[18] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se celé území nachází v teplé oblasti T2,[20] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží 40–50 dnů v roce.[21]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 115 obyvatel (z toho 57 mužů). Kromě pěti cizinců byli všichni německé národnosti a hlásili se k římskokatolické církvi.[22] Podle sčítání z roku 1930 měla vesnice 99 obyvatel, z nichž bylo dvanáct Čechů, 83 Němců a čtyři cizinci. I tentokrát byli všichni římskými katolíky.[23]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[24][25][26]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 114 105 100 73 102 115 99 56 61 34 30 24 17 18 16
Domy 20 20 20 23 22 22 22 10 — 8 9 10 10 11 11
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Bílence.

Náboženství

Voděrady patřily až do roku 1910 k římskokatolické farnosti Vysočany. Hřbitov ve vesnici nebyl, a mrtví se pohřbívali ve Škrli.[10] Později byly Voděrady součástí farnosti Údlice–Přečáply[27] a po jejím zániku připadly k chomutovskému děkanství.

Doprava

Voděrady leží na silnici třetí třídy č. 25117, která sem vede z Bílenců a zde končí.[28] Se silnicí č. 25116 je vesnice spojena krátkou komunikací a u jejich křižovatky stojí zastávka autobusové linkové dopravy.[18] Nejbližší železniční stanice jsou Hořetice na trati Lužná u Rakovníka – Chomutov vzdálené asi pět kilometrů. Chomutovské stanice na trati Chomutov–Cheb jsou asi devět kilometrů daleko. Nevedou tudy žádné turisticky značené trasy ani cyklotrasy.[18]

Pamětihodnosti

Voděradská kaple Srdce Panny Marie[15] byla postavena na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Po roce 1945 chátrala, a jeden čas sloužila dokonce jako kurník. Opravena a znovu vysvěcena byla až roku 1994. U vjezdu do vesnice stojí nad silnicí kříž z roku 1866.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Voděrady, Woděrad, s. 590–591. 
  4. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Bílence. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 64 s. ISBN 80-239-4168-2. S. 50. Dále jen Binterová (2001). 
  5. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Voděrady – tvrz, s. 517. 
  6. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Borku, s. 274. 
  7. ↑ Binterová (2001), s. 52.
  8. ↑ Binterová (2001), s. 6.
  9. ↑ Binterová (2001), s. 7.
  10. ↑ a b c Binterová (2001), s. 53.
  11. ↑ Binterová (2001), s. 54.
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 629. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  13. ↑ Binterová (2001), s. 55.
  14. ↑ Binterová (2001), s. 58.
  15. ↑ a b c Binterová (2001), s. 59.
  16. ↑ a b Binterová (2001), s. 60.
  17. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29. 
  18. ↑ a b c d Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b CENIA. Katastrální mapy, chráněná ložisková území, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-12-05]. Dostupné online. 
  20. ↑ Přírodní poměry – Klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  21. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. 
  22. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 209. 
  23. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 98. 
  24. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  25. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  26. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. 
  27. ↑ Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 432 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 198. 
  28. ↑ Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Ředitelství silnic a dálnic ČR [cit. 2017-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-20. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Bílence. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 64 s. ISBN 80-239-4168-2. Kapitola Voděrady, s. 50–60. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Voděrady, s. 16–17. 

Externí odkazy

Části obce Bílence
Části obce

Read other articles:

Charles Dixon (seniman)

HMS Bellerophon (1907) saat Sudut Berangin di Pertempuran Jutlandia Charles Edward Dixon (8 Desember 1872 – 12 September 1934) adalah seorang pelukis maritim Inggris pada akhir abad kesembilan belas dan awal abad kedua puluh, yang karyanya sangat sukses dan dipamerkan secara rutin di Royal Academy of Arts. Beberapa lukisannya disimpan oleh Museum Maritim Nasional dan dia adalah seniman tetap yang berkontribusi pada majalah. Dia tinggal di Itchenor di Sussex dan meninggal pada ...

 

زراعة محمية

زراعة محميةمعلومات عامةصنف فرعي من حراثةزراعة يستعمل دفيئة زراعية تعديل - تعديل مصدري - تعديل ويكي بيانات الزراعة المحمية تعني إنتاج الخضار أو نباتات الزينة ضمن أنفاق أو دفيئات أو بيوت محمية كبيرة من البلاستيك الخفيف لتوفير ظروف نمو ملائمة ولحماية المحاصيل من تقلبات الطق�...

 

Maria Walanda Maramis

Ini adalah nama Minahasa, marganya adalah Maramis. Maria Walanda MaramisLahirMaria Josephine Catherine Maramis(1872-12-01)1 Desember 1872 Kema, Minahasa Utara, Sulawesi Utara, Hindia BelandaMeninggal22 April 1924(1924-04-22) (umur 51) Maumbi, Kalawat, Minahasa Utara, Sulawesi Utara, IndonesiaNama lainMaria Walanda MaramisSuami/istriJoseph Frederick Caselung WalandaOrang tuaMaramis dan Sarah Rotinsulu Maria Josephine Catherine Maramis (1 Desember 1872 – 22 April 1924)...

Mamaroneck (village), New York

For town of the same name of which the village of Mamaroneck is part, see Mamaroneck, New York. Rye Neck redirects here. Village in New York, United StatesMamaroneck, New YorkVillageVillage Municipal Building SealNickname: The Friendly VillageLocation of Mamaroneck (village), New YorkCoordinates: 40°56′57″N 73°44′1″W / 40.94917°N 73.73361°W / 40.94917; -73.73361CountryUnited StatesStateNew YorkCountyWestchesterTownMamaroneck,Rye (Rye Neck)Area[1 ...

 

Слиска, Любовь Константиновна

В Википедии есть статьи о других людях с фамилией Тимошина. Любовь Константиновна Слиска blank300.png|1px]] Заместитель председателя Государственной думы 24 декабря 2007 года — 21 декабря 2011 года Первый заместитель председателя Государственной думы 19 января 2000 года — 24 декаб...

 

Bill Finger

Bill Finger, vero nome Milton Finger (Denver, 8 febbraio 1914 – Manhattan, 18 gennaio 1974), è stato un fumettista e scrittore statunitense. Insieme a Bob Kane, è stato il co-creatore di Batman, un personaggio della DC Comics divenuto uno dei miti del fumetto supereroistico del XX secolo.[1][2][3] Nonostante i contributi importanti (a volte distintivi) come scrittore innovativo, visionario e architetto di illustrazioni, Finger (e altri creatori della sua epoca) è ...

Mademoiselle Docteur

Questa voce sugli argomenti film di guerra e film sentimentali è solo un abbozzo. Contribuisci a migliorarla secondo le convenzioni di Wikipedia. Segui i suggerimenti del progetto di riferimento. Mademoiselle DocteurDita Parlo in una scena del filmTitolo originaleMademoiselle Docteur / Salonique, nid d'espions Paese di produzioneFrancia Anno1937 Durata116 min Dati tecniciB/Nrapporto: 1,37:1 Generedrammatico, guerra, sentimentale RegiaGeorg Wilhelm Pabst SceneggiaturaLeo Birinsk...

 

2020年夏季奧林匹克運動會波蘭代表團

2020年夏季奥林匹克运动会波兰代表團波兰国旗IOC編碼POLNOC波蘭奧林匹克委員會網站olimpijski.pl（英文）（波兰文）2020年夏季奥林匹克运动会（東京）2021年7月23日至8月8日（受2019冠状病毒病疫情影响推迟，但仍保留原定名称）運動員206參賽項目24个大项旗手开幕式：帕维尔·科热尼奥夫斯基（游泳）和马娅·沃什乔夫斯卡（自行车）[1]闭幕式：卡罗利娜·纳亚（皮划艇）&#...

 

2009 Virginia House of Delegates election

This article needs additional citations for verification. Please help improve this article by adding citations to reliable sources. Unsourced material may be challenged and removed.Find sources: 2009 Virginia House of Delegates election – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (August 2009) (Learn how and when to remove this message) 2009 Virginia House of Delegates elections ← 2007 November 3, 2009 2011 → All 100 seats in t...

Antaios (magazine)

Not to be confused with Antaeus (magazine). AntaiosEditor-in-chiefPhilipp Wolff-WindeggEditorsMircea EliadeErnst JüngerCategoriescultural magazineFrequencybi-monthlyCirculation3000 (1959), 1200 (1971)PublisherErnst Klett Verlag [de]FounderErnst Klett [de]First issue1959Final issue1971CountryWest GermanyBased inStuttgartLanguageGerman This article is part of a series onConservatism in Germany Ideologies Agrarian Christian democracy Liberal Ordo Ritter School Monarchi...

 

Kōriyama, Fukushima

Kōriyama 郡山市Kota intiAtas: Pemandangan gedung Kōriyama Big-i dan Stasiun Kōriyama, Tengah: Kuil Kaisei-zan Daijingū, Dataran Nunobiki yang berlokasi di dekat Danau Inawashiro, Bawah: Bandai-Atami Spa, Festival Uneme Kōriyama di bulan Agustus (semua gambar dilihat dari kiri ke kanan) BenderaEmblemLokasi Kōriyama di Prefektur FukushimaKōriyamaLokasi di JepangKoordinat: 37°24′01″N 140°21′35″E / 37.40028°N 140.35972°E / 37.40028; 140.35972Negara...

 

Canada–Iceland relations

Bilateral relationsCanada – Iceland relations Canada Iceland Canada – Iceland relations are the international relations between Canada and Iceland. Both nations are members of the Arctic Council, NATO, Organisation for Economic Co-operation and Development and the World Trade Organization. History Relations between Iceland and present-day Canada began over one thousand years ago when Icelander Leif Erikson landed in L'Anse aux Meadows in Newfoundland to establish a colony.[1] Howe...

美國陸軍第89憲兵旅

第89憲兵旅第89憲兵旅臂章存在時期1966年–1971年1972年9月13日至今國家或地區 美国效忠於美國聯邦政府部門 美國陸軍功能憲兵規模旅級，約1000人直屬 第三軍參與戰役越南戰爭伊拉克戰爭持久自由行動指挥官現任指揮官John K. Curry 上校標識特色單位徽章（DUI） 第89憲兵旅（英語：89th Military Police Brigade）是隸屬於美國陸軍第三軍的旅級部隊。成立於越南戰爭期間，當時任務�...

 

Extraversion and introversion

Personality trait Behavioral and psychological characteristics distinguishing introversion and extraversion, which are generally conceived as lying along a continuum Part of a series onPsychology Outline History Subfields Basic psychology Abnormal Affective neuroscience Affective science Behavioral genetics Behavioral neuroscience Behaviorism Cognitive/Cognitivism Cognitive neuroscience Social Comparative Cross-cultural Cultural Developmental Differential Ecological Evolutionary Experimental ...

 

Deputy Prime Minister of Italy

Position in the Italian government This article needs additional citations for verification. Please help improve this article by adding citations to reliable sources. Unsourced material may be challenged and removed.Find sources: Deputy Prime Minister of Italy – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (October 2022) (Learn how and when to remove this message) Vice-President of the Council of Ministers of the Italian RepublicVicepresidente del Consi...

Мюрццушлаг (округ)

Мюрццушлаг (округ)Bezirk Mürzzuschlag 47°34′44″ с. ш. 15°33′32″ в. д.HGЯO Страна  Австрия Федеральная земля Штирия Административный центр Мюрццушлаг История и география Площадь 848,86 км² Население Население 42 943 чел. Плотность 51 чел./км² Официальный язык немецкий Циф...

 

Mika Häkkinen

Questa voce o sezione sull'argomento automobilismo è ritenuta da controllare. Motivo: Alcune sezioni sono a tutti gli effetti ricerche originali, mentre le altre sono perlopiù insufficienti. Partecipa alla discussione e/o correggi la voce. Segui i suggerimenti del progetto di riferimento. Mika HäkkinenHäkkinen nel 2016Nazionalità Finlandia Altezza179 cm Automobilismo CategoriaFormula 1, DTM, Campionato auto d'epoca Termine carriera2017 CarrieraCarriera in Formula 1Stagioni1991...

 

Somerville College, Oxford

College of the University of Oxford Somerville CollegeUniversity of OxfordSomerville College HallArms: Argent, three mullets in chevron reversed gules, between six crosses crosslet fitched sable                               LocationWoodstock Road, Oxford OX2 6HDCoordinates51°45′33″N 1°15′45″W / 51.75917°N 1.26250°W / 51.75917; -1.26250Full nameSomerville C...

Renato Paiva

Renato Paiva Paiva en 2019.Datos personalesNombre completo Renato Manuel Alves PaivaNacimiento Pedrogão Pequeno, Portugal22 de marzo de 1970 (54 años)Nacionalidad(es) PortuguesaCarrera como entrenadorDeporte FútbolEquipo Deportivo TolucaDebut como entrenador 2007(Benfica Sub-17)               Trayectoria Entrenador: Benfica B (2019-2020) Independiente del Valle (2021-2022) León (2022-2023) Bahia (2023) Toluca ...

 

Louis Guirola Jr.

American judge (born 1951) This biography of a living person needs additional citations for verification. Please help by adding reliable sources. Contentious material about living persons that is unsourced or poorly sourced must be removed immediately from the article and its talk page, especially if potentially libelous.Find sources: Louis Guirola Jr. – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (October 2023) (Learn how and when to remove this messa...