Vnoření slov (anglicky word embedding) je způsob číselné reprezentace slov používaný v počítačovém zpracování přirozeného jazyka. Spočívá v převedení slov na vektory (nebo ekvivalentně body) v mnoharozměrném prostoru tak, aby se slova s podobnými vlastnostmi nacházela blízko sebe. Přístup je možné zobecnit i pro slovní spojení či celé věty a dokumenty.

Obraz i zvuk je při počítačovém zpracování možné přirozeným způsobem zobrazit do spojitého prostoru (prostoru nad reálnými čísly) – v případě zvuku jde o jednorozměrný popis průběhu signálu (viz digitální audio), v případě obrazu o dvourozměrný popis barev jednotlivých pixelů (viz rastrová grafika).

Pro reprezentaci slov se však ve zpracování přirozeného jazyka tradičně užívá kód 1 z n (prakticky přiřazení náhodných identifikačních čísel), který z principu vytváří velmi řídce obsazené prostory s vysokým počtem dimenzí. To je z mnoha důvodů nepraktické – data jsou prostorově náročná (velikost je lineární vzhledem k velikosti slovníku) a reprezentace nijak nezachycuje vztahy mezi slovy (synonymie, nadřazené a podřazené pojmy a podobně).

Je tedy žádoucí převést všechna slova do spojitého prostoru pevně dané dimenze, která nebude závislá na velikosti slovníku. Jinak řečeno, cílem je převést slova na vektory reálných čísel o pevné délce.

Následující příklad pouze ilustruje způsob, jakým mohou být slova převedena na posloupnosti čísel. U skutečně používaných vnoření není zjistitelné, co jednotlivé rozměry znamenají.

Hodnoty jsou upraveny do rozmezí 0–1, kde 1 představuje 100 %.

Všechny dopravní prostředky jsou nyní reprezentované vektorem z prostoru ${\displaystyle \mathbb {R} ^{3}}$, například čtyřkolku popisuje vektor ${\displaystyle (0{,}17;0{,}45;1)}$.

Tabulka euklidovských vzdáleností objektů:

Nejbližšími dvojicemi v tomto modelu jsou motorový člun – plachetnice, horské kolo – motorový člun a čtyřkolka – horské kolo. Naopak nejvzdálenější dvojicí je motorový člun – osobní automobil.

V praxi se používají vektory nad reálnými čísly o desítkách až stovkách rozměrů. Vnoření jsou vytvářena automaticky, často s použitím strojového učení, a význam jednotlivých rozměrů není interpretovatelný. Vektory mají význam jen ve vztahu k ostatním vektorům, samostatně ne.

Tyto metody vycházejí z frekvencí kovýskytů slov (současného výskytu dvou slov v jednom kontextu). Frekvence jsou zaneseny do matice, jejíž dimenze je následně redukována. Příkladem takových redukcí jsou latentní sémantická analýza (LSA), analýza hlavních komponent (PCA)^[1] nebo nástroj GloVe.

Tyto metody pracují iterativně. Každému slovu je obvykle na počátku přiřazen náhodný vektor a poté jsou reprezentace postupně upravovány tak, aby dosáhly požadovaných vlastností. V každém kroku se porovnává upravované vnoření s vnořeními slov v konkrétním kontextu.

Nástroj Word2vec vyvinutý pod vedením Tomáše Mikolova^[2] přinesl významné zefektivnění učení a přispěl k rozšíření techniky vnořování. Reprezentace získané tímto nástrojem umožňují používat vektorovou aritmetiku, tedy provádět s reprezentacemi slov matematické operace. Například výsledek operace ${\displaystyle V_{otec}-V_{mu{\check {z}}}+V_{{\check {z}}ena}}$ se nachází blízko vektoru ${\displaystyle V_{matka}}$. Tyto vztahy jsou jazykově nezávislé.

Word2vec nabízí dva algoritmy. Algoritmus CBOW (continuous bag-of-words) iterativně prochází slova na vstupu pomocí pohyblivého okénka a snaží se odhadnout aktuální slovo na základě slov okolních. Pořadí slov v kontextu není zohledňováno, odtud také název odkazující k tradičnímu balíku slov.

Pokud bychom například měli větu „když jsem já sloužil to první léto“ a okénko velikosti pět slov, budou se postupně učit tyto vztahy:

• První iterace: ${\displaystyle \{V_{kdy{\check {z}}},V_{jsem},V_{slou{\check {z}}il},V_{to}\}\to V_{j{\acute {a}}}}$
• Druhá iterace: ${\displaystyle \{V_{jsem},V_{j{\acute {a}}},V_{to},V_{prvni}\}\to V_{slou{\check {z}}il}}$

Druhým podporovaným algoritmem je skip-gram. Ten stejně jako CBOW využívá pohyblivé okénko, odhad ale probíhá v opačném směru – algoritmus se učí předvídat kontext na základě aktuálního slova.

Implementaci obou algoritmů obsahují také nástroje Deeplearning4j a Gensim.

Použití vnoření slov namísto slov samotných, případně společně s nimi, zlepšuje výsledky dalších navazujících úloh, jako jsou analýza sentimentu^[3], syntaktická analýza^[4] nebo strojový překlad.

• Brownovo klastrování

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Word embedding na anglické Wikipedii.