Vnitřní Město (německyInnere Stadt; [ˈɪnəʀə ʃtat]) je 1. vídeňský obvod. Je to vídeňskéStaré Město. Až do rozšíření hranic města v roce 1850 bylo Vnitřní Město prakticky totožné s Vídní. Bylo tradičně rozděleno na čtyři části pojmenované podle důležitých městských bran: severovýchodní Stubenviertel, jihovýchodní Kärntner Viertel, jihozápadní Widmerviertel a severozápadní Schottenviertel.[2]
Obvod má rozlohu 3,01 km2 a k 1. lednu 2014 zde žilo 16 131 obyvatel.[3] Je zde zaměstnáno celkem 100 745 lidí, na čemž se podílejí zejména cestovní ruch a ústředí velkých korporací, jež využívají centrální polohu obvodu.
Vídeňské Vnitřní Město se rozkládá v samém středu rakouskéhohlavního města. Obepíná ho okružní třída Ringstraße, jež byla vybudována v oblasti městských hradeb zbořených v roce 1858.
Související informace naleznete také v článku Vídeň.
Jelikož před rokem 1850 bylo Vnitřní Město prakticky totožné s Vídní jako takovou, jsou také jeho dějiny od samých počátků až do tohoto data shodné s vídeňskými.
V roce 1850 byla dosavadní vídeňská předměstí, nacházející se před městskými hradbami, připojena k hlavnímu městu, čímž se z Vnitřního Města stal 1. městský okres a nově vzniklo dalších 8 obvodů (2. – 9.)
Roku 1858 bylo zbořeno městské opevnění a na jeho místě vznikla okružní třída pojmenovaná Ringstraße. Vyrostlo podél ní mnoho výstavných budov. Historizující styl Ringstraße charakterizuje vídeňskou architekturu dodnes.
V 60. letech 19. století se konečně po dlouhých diskusích přistoupilo k regulaci Dunaje. Došlo k zasypání mnoha ramen a hlavní říční koryto se tak dostalo mimo Vnitřní Město. Nejblíže centru se octlo regulované boční rameno, takzvaný Donaukanal, jež tvoří hranici 1. obvodu s 2. okresem Leopoldstadt.
Od vrcholného období v roce 1880, kdy ve Vnitřním Městě žilo 73 000 obyvatel, jejich počet stále klesal. V roce 2001 dosáhl počtem 17 000 svého historického minima. Ačkoli počet obyvatel obvodu od té doby pomalu stoupá, zůstává Vnitřní Město městským vídeňským obvodem s nejnižším počtem obyvatel.
Původ a jazyk
V roce 2001 činil počet cizinců usídlených v obvodu 15,5 % celkové populace, což bylo 2 % pod vídeňským průměrem. Z toho mělo 2,8 % občanství některé země Evropské unie (vyjma Německa), 2,7 % tvořili občané Srbska a Černé Hory a 2,2 % byli Němci. Celkem 25,6 % obyvatel obvodu se narodilo v jiné zemi než v Rakousku. 79 % obyvatel uvedlo jako svůj komunikační jazyk němčinu, 4 % jich hovořilo primárně Srbsky, 1,8 % Maďarsky a 1,4 % Chorvatsky. Jiné jazyky uvedlo celkem 14,3 %.[4]
.JPG)
.JPG)
