Vláda Miloše Zemana

Vláda Miloše Zemana
Miloš Zeman (2001)
Miloš Zeman (2001)
Pořadíčtvrtá (od r. 1993)
PředsedaMiloš Zeman
1. místopředsedaVladimír Špidla
MístopředsedovéMiroslav Grégr
Jan Kavan
Egon Lánský
Pavel Mertlík
Pavel Rychetský
Počet členů16–19
Politické subjektyČSSD
JmenovánaVáclavem Havlem
Datum jmenování22. července 1998

Vyslovení důvěry19. srpna 1998[1]
A 73N 39Z 24 / 136
PodporaODS (opoziční smlouva)

Demise12. července 2002[2]
Konec v úřadu15. července 2002
Důvod ukončenívolby do PS PČR 2002
Stínová vládaKarla Kühnla (Čtyřkoalice)
Webová stránkawww.vlada.cz
Programové prohlášení
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Miloše Zemana zastávala úřad od 22. července 1998 do 15. července 2002. Předsedou vlády byl Miloš Zeman. Po předčasných volbách v roce 1998 sestavila ČSSD jakožto vítězná strana vlastní jednobarevnou menšinovou vládu, která získala důvěru sněmovny díky tzv. Opoziční smlouvě a následnému odchodu poslanců ODS z hlasování o důvěře vládě.

Legitimita vlády

Legitimita vlády od občanů České republiky (na základě voleb a na začátku vládnutí - pozdější změny v poslaneckých klubech nejsou zohledněny):

vládní strana počet hlasů ve volbách % zisk počet mandátů v PSP ČR počet křesel ve vládě předseda strany
ČSSD 1 928 660 32,31 % 74 17–19 Miloš Zeman
vládní strany celkově 1 928 660 32,31 % 74 17–19
ČR celkově 5 969 505 100 % 200

Seznam členů vlády

Související informace naleznete také v článku Seznam ministrů České republiky.
Úřad Člen vlády Subjekt Nástup do úřadu[pozn. 1] Odchod z úřadu
Předseda vlády Miloš Zeman
ČSSD 19980717a17. července 1998 20020712a12. července 2002
1. místopředseda vlády
Ministr práce a sociálních věcí
Vladimír Špidla
Vladimír Špidla
Vladimír Špidla
ČSSD 19980722a22. července 1998 20020712a12. července 2002
Místopředseda vlády (od 12/1999)
Ministr zahraničních věcí
Jan Kavan
Jan Kavan
Jan Kavan
ČSSD 19980722a22. července 1998 20020712a12. července 2002
Místopředseda vlády Pavel Mertlík
Pavel Mertlík
Pavel Mertlík
ČSSD 19990721a21. července 1999 20010412a12. dubna 2001
Miroslav Grégr
Miroslav Grégr
Miroslav Grégr
ČSSD 20010530a30. května 2001 20020712a12. července 2002
Místopředseda vlády pro koordinaci resortů zahraničí, vnitra a obrany Egon Lánský
Egon Lánský
Egon Lánský
ČSSD 19980722a22. července 1998 19991201a1. prosince 1999
Místopředseda vlády
Předseda Legislativní rady vlády
Pavel Rychetský
Pavel Rychetský
Pavel Rychetský
ČSSD 19980722a22. července 1998 20020712a12. července 2002
Ministr vnitra Václav Grulich
ČSSD 19980722a22. července 1998 20000404a4. dubna 2000
Stanislav Gross
Stanislav Gross
Stanislav Gross
ČSSD 20000405a5. dubna 2000 20020712a12. července 2002
Ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař
ČSSD 19980722a22. července 1998 20000426a26. dubna 2000
Petr Lachnit
ČSSD 20000426a26. dubna 2000 20020712a12. července 2002
Ministr zdravotnictví Ivan David
Ivan David
Ivan David
ČSSD 19980722a22. července 1998 19991209a9. prosince 1999
Bohumil Fišer
Bohumil Fišer
Bohumil Fišer
ČSSD 19991209a9. prosince 1999 20020712a12. července 2002
Ministr financí Ivo Svoboda
ČSSD 19980722a22. července 1998 19990720a20. července 1999
Pavel Mertlík
Pavel Mertlík
Pavel Mertlík
ČSSD 19990722a22. července 1999 20010412a12. dubna 2001
Jiří Rusnok
Jiří Rusnok
Jiří Rusnok
ČSSD 20010413a13. dubna 2001 20020712a12. července 2002
Ministr spravedlnosti Otakar Motejl
nestr. za ČSSD 19980801a1. srpna 1998 20001016a16. října 2000
Pavel Rychetský
Pavel Rychetský
Pavel Rychetský
ČSSD 20001017a17. října 2000 20010201a1. února 2001
Jaroslav Bureš
nestr. za ČSSD 20010202a2. února 2001 20020712a12. července 2002
Ministr kultury Pavel Dostál
ČSSD 19980722a22. července 1998 20020712a12. července 2002
Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr
Miroslav Grégr
Miroslav Grégr
ČSSD 19980722a22. července 1998 20020712a12. července 2002
Ministr zemědělství Jan Fencl
Jan Fencl
Jan Fencl
ČSSD 19980722a22. července 1998 20020712a12. července 2002
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Eduard Zeman
ČSSD 19980722a22. července 1998 20020712a12. července 2002
Ministr obrany Vladimír Vetchý
Vladimír Vetchý
Vladimír Vetchý
ČSSD 19980722a22. července 1998 20010504a4. května 2001
Jaroslav Tvrdík
Jaroslav Tvrdík
Jaroslav Tvrdík
ČSSD 20010504a4. května 2001 20020712a12. července 2002
Ministr dopravy a spojů Antonín Peltrám
ČSSD 19980722a22. července 1998 20000426a26. dubna 2000
Jaromír Schling
ČSSD 20000426a26. dubna 2000 20020712a12. července 2002
Ministr životního prostředí Miloš Kužvart
Miloš Kužvart
Miloš Kužvart
ČSSD 19980722a22. července 1998 20020712a12. července 2002
Ministr bez portfeje
Vedoucí úřadu vlády (od 3/2000)
Jaroslav Bašta
Jaroslav Bašta
Jaroslav Bašta
ČSSD 19980722a22. července 1998 20000323a23. března 2000
Karel Březina
Karel Březina
Karel Březina
ČSSD 20000323a23. března 2000 20020712a12. července 2002

Důvěra parlamentu

Na základě opoziční smlouvy dojednané s ODS odešlo při hlasování o důvěře vládě dne 19. srpna 1998 všech 63 poslanců ODS z jednacího sálu, a tím získalo přítomných 73 poslanců ČSSD převahu. Proti byly kluby KDU-ČSL a Unie svobody, poslanci za KSČM se zdrželi.[1]

Činnost vlády

Vláda dojednala s Rakouskem dohodu v Melku (2000) urovnávající spory o jadernou elektrárnu Temelín a došlo k jejímu spuštění (2002), byly zřízeny kraje, došlo ke změně volebního systému a navzdory svému programovému prohlášení v roce 2002 zahájila proces zrušení branné povinnosti a profesionalizace armády.[3] Česko vstoupilo do NATO a vláda schválila intervenci v kosovské válce známou též jako kontroverzní bombardování Jugoslávie. Během vlády probíhala většina přístupových jednání před vstupem ČR na Evropské unie. Vládní kampaň proti korupci akce Čisté ruce skončila bez výsledku, blamáží a odchodem Jaroslava Bašty z vlády na post velvyslance v Rusku.

V červenci 1999 vláda Miloše Zemana prodala firmě Investenergy, kterou skrytě vlastnicky ovládali manažeři podniku, zbylý státní podíl ve firmě Mostecká uhelná společnost za 650 milionů korun.[4] Podle deníku MF DNES část peněz z privatizace MUS zprostředkovaně mířila k oficiálním stranickým představitelům ČSSD.[5] Kauza Mostecká uhelná se táhla čtvrt století a vynesly v ní rozsudky švýcarské a české soudy.[6] Vláda také rozhodla o privatizaci Unipetrolu firmě Agrofert, která však nebyla realizována, a schválila nákup švédských stíhacích letounů JAS-39 Gripen, který kvůli nejasnostem financování neschválil parlament a později Gripeny získala ČR formou pronájmu.

Nepřímo se vlády týkalo několik kauz. Aféra politického vydírání Štiřín zahrnovala poradce premiéra Jaroslava Novotného a sekretáře ministra zahraničí Kavana Karla Srby. Ten byl soudem očištěn a později uznán vinným z objednání vraždy novinářky Sabiny Slonkové, která vyšetřovala kauzu Český dům a případy zneužívání zakázek při opravách velvyslanectví. Operace Olovo připravovaná poradci premiéra Miroslavem Šloufem a Vratislavem Šímou měla diskreditovat přední političku ČSSD Petru Buzkovou (zkratka jména Pb) a premiér kvůli zveřejnění aféry podal na Slonkovou a Kubíka trestní oznámení pro pomluvu.

Demise

12. července 2002 podala vláda demisi a prezident republiky Václav Havel jmenoval premiérem Vladimíra Špidlu. 15. července 2002 jmenoval prezident ministry nové Špidlovy vlády.

Odkazy

Poznámky

  1. Všichni členové vlády byli nominováni ČSSD. Vláda měla původně 19 členů, v období 21. července1. prosince 1999 18 členů, od 2. prosince 1999 do 16. října 2000 17 členů, od 17. října 2000 do 1. února 2001 16 členů a od 2. února 2001 opět 17 členů.

Reference

  1. a b 3. schůze, 7. hlasování, 19. srpna 1998, 16:26, Žádost vlády ČR o vyslovení důvěry [online]. Psp.cz [cit. 2013-08-08]. Dostupné online. 
  2. Jmenování, odvolání a pověření prezidenta republiky ve vztahu k vládě České republiky [online]. Pražský hrad [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  3. PERNICA, Bohuslav. Profesionalizace ozbrojených sil: trendy, teorie a zkušenosti. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2007. 247 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-381-6. S. 9. 
  4. Švýcarský soud poslal bývalé manažery MUS za mříže. ČT24 [online]. Česká televize, 10.10.2013. Dostupné online. 
  5. Černé peníze z mosteckých dolů mířily k oficiálním představitelům ČSSD. iDNES.cz [online]. 2011-01-19 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online. 
  6. ČTK, Barbora Prchalová. Konec po 25 letech. Manažery Mostecké uhelné poslali do vězení, ztratí majetek. iDNES.cz [online]. 2023-06-12 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy