Vlkava
Splav s můstkem ve vesnici Zbožíčko
Základní informace
Délka toku	35,6 km
Plocha povodí	234,9 km²
Průměrný průtok	0,61 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-04-07-006
Pramen
Ledce, Česko 50°21′22,6″ s. š., 15°4′49,9″ v. d. 255 m n. m.
Ústí
do Labe 50°10′21,3″ s. š., 14°55′50,5″ v. d. 178 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Středočeský kraj - Luštěnice, Vlkava, Všejany, Straky, Kostomlaty nad Labem)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlkava je nížinná řeka (někdy označovaná jako potok) ve Středočeském kraji odvodňující západní část okresu Nymburk a jižní část okresu Mladá Boleslav. Celková délka jejího toku činí 35,6 km a převýšení 77 metrů. Plocha povodí měří 234,9 km².^[1][2] Obyvatelé vesnic ležících na toku Vlkavy ji zpravidla označují jinými názvy. Nejčastěji je řeka pojmenovávána Doubravka, Dobrovka (od Dobrovice), ve spodní části pak Hronětický potok nebo Farský potok.

Počátkem Vlkavy jsou tři rybníčky na západním okraji obce Ledce, ležící v nadmořské výšce 255 m. Říčka pak napájí Velkoledecký rybník a odtud teče jihozápadním směrem přes obec Pěčice dále na Kosořice. Pod Voděrady přijímá ze severu Dobravku, která přitéká od Dobrovice. Vlkava se zde stáčí k jihu a teče přes Luštěnice, Újezd (poblíž přijímá z východu Jabkenický potok) a Struhy. Poté napájí velký Vlkavský rybník (v katastru obce Vlkava), podle něhož pokračuje jižním směrem přes Všejany a Straky do Zbožíčka.

Vlkava zde protéká rovinatou, odlesněnou krajinou a pod Zbožíčkem se od ní odděluje Hronětický náhon, dnes většinu roku v této části suchý. Průsakem vod Vlkavy v prostoru mezi Zbožíčkem a Vápenskem vzniká potok Mlynařice, pramenící jihozápadně od Vápenska, jenž teče západním směrem na Milovice a Starou Lysou. Na starých mapách je i tento potok označován jako Vlkava (Wlkawa Bach).

Pod Hroněticemi odvádí Hronětický náhon část vody z Vlkavy západním směrem až k obci Ostrá, kde u osady Felinka končí v zatopené pískovně. Vlkava plyne mírným tokem ke Kostomlatům nad Labem a výrazně meandruje. Je regulována několika jezy a hrazenými stupni. Těsně před ústím do Labe pod Kostomlaty ve výšce 178 m n. m. její pravé rameno, označované na mapách jako Farský potok,^[3] vytváří přirozenou hranici přírodní rezervace Mydlovarský luh v délce 5 kilometrů.

• zleva – Ledecký potok, Svatojířský potok, Ovčárenský potok, Jabkenický potok, Stračí potok, Čilecký kanál, Hluboký příkop
• zprava – Žerčický potok, Semčický potok, Dobrovická stoka, Dobrovka, Stružský potok

Zejména v horní části povodí Vlkavy leží mnoho rybníků na jejích levostranných přítocích. Vlkava vodou přímo zásobuje následující rybníky:^[4]

• Velkoledecký rybník pod Ledcemi – 10,56 ha; v roce 2000 byl majitelem výrazně opraven a vyčištěn
• Mlýnský rybník u Pěčic – 9,74 ha
• Mrštín u Kosořic – 11,34 ha
• Vlkavský rybník – 22,129 ha; býval napájen dlouhým přívodním kanálem z Vlkavy od Bratronic, ale ten je od cca 70. let nefunkční a voda se do rybníka čerpá z níže položené Vlkavy přímo u rybníka

Průměrný průtok u ústí činí 0,61 m³/s.^[5]

• 
  Vlkava v Pěčicích
• 
  Vlkava v Čachovicích
• 
  Vlkava ve Všejanech
• 
  Vlkava, stavidlo Straky
• 
  Zbožíčko, most přes Vlkavu
• 
  Splav na Vlkavě
• 
  Vlkava v Kostomlatech nad Labem
• 
  Dolní Vlkava pod Kostomlaty
• 
  Vlkava ústí do Labe

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlkava na Wikimedia Commons
• Vlkava – popis středního toku
• Vlkava – popis dolního toku