Vladimír Wolf

prof. PhDr. Vladimír Wolf
Narození4. února 1942
Jaroměř
Úmrtí23. prosince 2019 (ve věku 77 let)
Hradec Králové nebo Trutnov
Povolánívysokoškolský učitel, historik a archivář
Témataregionální dějiny, dějiny a archivnictví
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Wolf (4. února 1942, Jaroměř – 23. prosince 2019[1]) byl historik, archivář, vysokoškolský profesor a editor.

Život a dílo

Narodil se dne 4. února 1942 v Jaroměři v rodině železničáře. Po maturitě na jaroměřském gymnáziu (1959) absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor historie–čeština (1967 PhDr.).[2] Zde jej ovlivnil zejména profesor dr. Ladislav Hosák, za jehož žáka se považuje.[3] Mezi lety 1965 a 1970 pracoval jako historik v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově. V šedesátých letech byl členem KSČ. Za normalizace musel pro své politické názory[3] odejít, od r. 1970 byl brigádníkem-kopáčem[3] Archeologického ústavu ČSAV, pak podnikovým archivářem n. p. Texlen v Trutnově (1974–1989), od r. 1989 náměstkem pro personální a sociální práci.[2] Po roce 1989 působil v městském zastupitelstvu Trutnova.[3] V roce 1991 se stal vysokoškolským pedagogem na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové, později Univerzita Hradec Králové (UHK, 1993 docent, 2000 profesor). Na škole vedl Ústav historických věd, 1996–1999 byl proděkanem, 1999–2005 děkanem Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.[2] Jako školitel doktorského studia českých a československých dějin působil na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.[4]

Archeologie

Péči věnoval i nadále archeologii, na Univerzitě Hradec Králové spoluzaložil s Radkem Tichým archeologická studia, univerzitnímu pracovišti bylo umožněno provádět archeologické výzkumy ve Východních Čechách. Podílel se na organizaci a vlastních vykopávkách společně se studenty během letních fakultních archeologických výzkumů v několika lokalitách. Jednalo se o Vysoké Chvojno, kde probíhal výzkum v roce 1996, [5] následoval archeologický výzkum zaniklého hrádku Bystrý u Stárkova v roce 1999. [6]V létě dalšího roku - 2000 - probíhal plošný archeologický výzkum dehtařských pecí v lesích u Mostku[7], v dalším roce byl zorganizován archeologický výzkum v Mladých Bukách při němž byla částečně dolokalizována středověká manská tvrz a vykopány její pozůstatky. Během těchto poloformálních aktivit vynikla jeho společenská povaha, chuť sdílet poznatky a nadšení pro věc.[8][9]

Heraldik

Vladimír Wolf se v roce 2010 podílel na vytvoření znaku obce Mostek v jehož katastru a blízkém okolí prováděl několik archeologických výzkumů. [10][11]

Působení v městském zastupitelstvu

V roce 2016 se postavil proti návrhu občanských aktivistů přejmenovat část hlavní ulice po Václavu Havlovi v Trutnově i přesto, že byl podpořen Ústavem pro jazyk český Akademie věd ČR a odborníky pro názvosloví. [12][13]

Působení v Opavě

Již před lety kontaktoval historiky ze Slezského ústavu, posléze se stal členem Vědecké rady Slezské univerzity a nato Vědecké rady Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU. Ujal se trutnovského pracoviště Fakulty veřejných politik[14] Slezské univerzity, vedl bakalářský obor Veřejná správa a regionální politika, semináře, v nichž se zaměřuje na tematiku Evropské unie a evropské integrace, a neopomíjel ani historii.[15]

Regionální a kladské dějiny

Ve své vědecké a publikační činnosti se věnoval hlavně historii Trutnovska, lnářského a textilního průmyslu a kastelologii. Může se vykázat dlouholetou redaktorskou a editorskou praxí, mj. noviny Krkonošská pravda, jako editor založil či připravil různé sborníky, např. Krkonoše – Podkrkonoší, u jehož vzniku v polovině šedesátých let stál ještě jako vysokoškolák, Kladský sborník,[15] Minulostí Jaroměře, Příspěvky k dějinám n. p. Texlen Trutnov anebo Lnářský průmysl. V roce 1990 byl u zrodu sborníku Rodným krajem v Červeném Kostelci, kde dosud publikuje a působí v redakční radě.[2]

Zasedal v odborných komisích, byl předsedou české části Kladské komise historiků a členem komise pro historickou geografii při Historickém ústavu Akademie věd ČR. Záslužná byla i jeho činnost organizační, uspořádal řadu setkání regionálních historiků.[2]

Byl iniciátorem vydání dvou historických sborníků Minulostí Jaroměře v letech 1968 a 1971, do nichž rovněž přispěl dvojdílnou historickou bibliografií Jaroměře a Josefova, dále napsal studie o jaroměřském dějepisectví, o středověkém opevnění města či o Jaroměři v době po husitských válkách. V letech 1973–1974 se zúčastnil na archeologickém výzkumu v lokalitě bývalého augustiniánského kláštera v Jaroměři Na Kameni. Přispěl též do dvou jaroměřských gymnaziálních almanachů, jež byly vydány v letech 1969 a 1994.[2]

Publikace

Soupis prací V. Wolfa vykazuje přes 1600 publikovaných příspěvků z různých oblastí historických věd, z veřejného života i politiky. Knižně vydané práce: Hospodářské dějiny Žarošic ve světle katastrů (spoluautor, 1962), 100 let závodu Texlen 10-Bělidlo (spoluautor, 1977), monografie Jan Kolda ze Žampachu (2002),[2] která přibližuje život husitského hejtmana, loupeživého rytíře, kondotiéra, psance a pána erbu černé trubky, publikace Čas změny (2011), která popisuje vznik a vývoj Občanského fóra v Trutnově v letech 1989-1991, jehož byl sám autor jedním z nepominutelných aktérů.[15] Další práce jsou rozesety ve sbornících. Na jeho počest byly vydány čtyři historické sborníky (1993, 2002, 2007, 2012) s výběrovými bibliografiemi.[2][16]

Vyznamenání

Za práci ve vedoucích akademických funkcích byl oceněn pamětní medailí (2005),[2] za více než čtyřicetileté působení ve prospěch kulturního rozvoje města Trutnova a poznávání jeho historie dostal Čestné uznání městské rady v Trutnově (2007),[3] za celoživotní práci v oblasti historie obdržel Kulturní cenu města Trutnova (2012)[14] a za rozvoj Fakulty veřejných politik[14] Slezské univerzity mu byla udělena Stříbrná medaile (2013).[17]

Je v plánu pojmenovat po Vladimíru Wolfovi ulici v trutnovském Horním Starém Městě.[18]

Vybraná bibliografie

  • Hospodářské dějiny Žarošic ve světle katastrů. 1962 (spoluautor).
  • 100 let závodu Texlen 10-bělidlo, Horní Staré Město. Horní Staré Město: [nákl. vl.], 1977. 12, [1] s. (spoluautor).
  • Hrady a tvrze: opevněné středověké stavby na území města Trutnova a integrovaných obcí = befestigte mittelalterliche Bauwerke auf dem Stadtgebeit von Trautenau und der eingemeindeten Ortschaften = entrenched constructions of the Middle Ages in the Trutnov territory and integrated communities = średniowieczne budowle warowne na terenie Trutnova i przyległych wsi. 1. vyd. Trutnov: Město Trutnov, 1999. 48 s. ISBN 80-254-6873-9
  • Jan Kolda ze Žampachu: život táborského hejtmana, loupeživého rytíře, kondotiéra a psance. 1. vyd. Hradec Králové: Lupus, 2002. 157 s. ISBN 80-238-5084-9.
  • Čas změny: trutnovské Občanské fórum 1989-1991. Trutnov: Lupus pro Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, 2011, 63 s. ISBN 978-80-904229-3-3.
  • Český koutek v Kladsku. Kladský sborník 5. supplementum, Hradec Králové 2008. ISBN 978-80-903509-8-4
  • 550 let hrabství kladského: 1459 – 2009 / 550 lat hrabstwa Kłodzkiego. Kladský sborník 6. supplementum, Trutnov: Muzeum Podkrkonoší, 2009. 315 s. 978-80-903741-3-3.

Odkazy

Reference

  1. ↑ (red). Trutnov ztratil velkou osobnost. Zemřel historik, pedagog a děkan Vladimír Wolf. Krkonošský deník [online]. Deník.cz, 2019-12-25 [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i UHLÍŘ, Jiří. Profesor Vladimír Wolf sedmdesátiletý [online]. Náchodský deník.cz, 3. 2. 2012 [cit. 2014-01-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e CAJTHAML, Pavel. Historik a pedagog Vladimír Wolf má sedmdesátiny. Oslaví je natřikrát [online]. Trutnovinky.cz, 3. 2. 2012 [cit. 2014-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. 
  4. ↑ Opava: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě, UHV.CZ, 20. 9. 2008 [cit. 2014-01-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Tichý, Radomír - Wolf, Vladimír. Zpráva o výzkumu knížecího dvorce ve Vysokém Chvojně u Holic.In: Zpravodaj muzea v Hradci Králové. Hradec Králové : Muzeum východních Čech v Hradci Králové 26, (2000), s. 97-106.
  6. ↑ Předběžná zpráva o archeologickém výzkumu hradu u Stárkova v roce 1999 = A preliminary report on excavations of the castle by Stárkov in 1999 /
  7. ↑ O katedře archeologie UHK
  8. ↑ Historie Mladé Buky - Archeologický výzkum v Mladých Bukách 2001
  9. ↑ O Katedře archeologie FF UHK
  10. ↑ Znak obce Mostek
  11. ↑ ŠANDERA, Martin. Vladimír Wolf (4. února 1942 Jaroměř–23. prosince 2019 Hradec Králové).ČČH 2020, 118.3: 838-841
  12. ↑ Přejmenovat Horskou, nebo Revoluční? V Trutnově je pře o Havlovu ulici. iDNES.cz [online]. 2016-11-18 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ Tahanice o Havlovu ulici v Trutnově vrcholí, akademici podpořili rebely. iDNES.cz [online]. 2016-12-07 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c JIRÁSEK, Zdeněk. Krkonoše – Podkrkonoší 20. Trutnov: Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, 2012. ISBN 978-80-903741-9-5. Kapitola Prof. PhDr. Vladimír Wolf sedmdesátníkem, s. 13–26. 
  15. ↑ a b c AUGUSTIN, Ivan. Vladimír Wolf zůstává duchem věčným mladíkem [online]. inoviny.slu.cz, 17. 10. 2012 [cit. 2014-01-12]. Dostupné online. 
  16. ↑ MÁLEK, Vlastimil. Krkonoše – Podkrkonoší 20. Trutnov: Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, 2012. ISBN 978-80-903741-9-5. Kapitola Výběrová bibliografie prací prof. PhDr. Vladimíra Wolfa za léta 2007–2011, s. 27–29. 
  17. ↑ HLOŽEK, Ondřej. Obrazem: akademici zahájili školní rok [online]. 5plus2.cz Opavsko, 3. 10. 2013 [cit. 2014-01-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ BRAUN, Jan. Trutnov pojmenuje nové ulice po Wolfovi, Justovi a Hybnerovi. Trutnovský deník [online]. 2021-09-22 [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • JIRÁSEK, Zdeněk. Trutnovský občan a přítel prof. PhDr. Vladimír Wolf. Sborníček. Příspěvky Muzea Podkrkonoší v Trutnově, č. 6, Trutnov 2007, s. 6–7.
  • JIRÁSEK, Zdeněk. Prof. PhDr. Vladimír Wolf sedmdesátníkem. Krkonoše – Podkrkonoší : vlastivědný sborník / Výkonní redaktoři Václav Horák, Vlastimil Málek. Trutnov : Muzeum Podkrkonoší v Trutnově ve spol. se Státním okresním archivem Trutnov 20, 2012, s. 13–26.

Externí odkazy