Vilém Jindřich Nasavsko-Saarbrückenský
Kníže Nasavsko-saarbrückenský
Narození	6. března 1718 Usingen
Úmrtí	24. července 1768 (ve věku 50 let) Saarbrücken
Manželka	Žofie z Erbachu
Potomci	Ludvík Anna Karolína Vilemína Jindřiška
Rod	Nasavští
Dynastie	Nassau-Saarbrücken
Otec	Vilém Jindřich I. Nasavsko-Usingenský
Matka	Charlotte Amalia of Nassau-Dillenburg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Jindřich Nasavsko-Saarbrückenský (6. března 1718, Usingen – 24. července 1768, Saarbrücken) byl od roku 1741 až do své smrti knížetem Nasavsko-saarbrückenským. Byl osvíceneckým panovníkem, který se snažil své území zmodernizovat, zanechal však po sobě mnoho dluhů.

Vilém Jindřich se narodil 6. března 1718 v Usingenu jako pátý syn z celkem devíti dětí (nicméně, jen čtyři se dožily dospělosti) Viléma Jindřicha Nasavsko-Usingenského a jeho manželky Šarloty Amálie Nasavsko-Dillenburské. Avšak již pár týdnů po narození Viléma Jindřicha jeho otec umírá a regentem za syny se stává matka Šarlota Amálie. Ta vládla knížectví až do své smrti roku 1738. Svým dětem poskytla dobré vzdělání a vedla je ke kalvinismu. V letech 1730 a 1731 byl Vilém Jindřich i se starším bratrem Karlem vzděláván na Štrasburské univerzitě. Po krátkou dobu také pravděpodobně studoval na Ženevské univerzitě a mezi tamními reformovanými studenty byl oblíbený. Vilém Jindřich během své kavalírské cesty navštívil i dvůr francouzského krále Ludvíka XV., kde krátkou dobu pobýval.

Když zemřela matka Viléma Jindřicha, Šarlota, stal se regentem za mladšího bratra Karel a když Vilém Jindřich roku 1741 dovršil plnoletosti, rozhodli se, že si knížectví rozdělí. Stalo se tak ještě toho roku; starší Karel dostal Nasavsko-Usingen a Vilém Jindřich Nasavsko-Saarbrücken. Dělítkem těchto dvou území byla řeka Rýn. Nasavsko-Saarbrücukensko mělo přibližně pouze 22 000 obyvatel a rozlohou se řadilo mezi jedno z nejmenších knížectví Svaté říše římské.^[1]

Již krátce po nástupu do funkce se Vilém Jindřich rozhodl účastnit se svým plukem Royal-Allemand války o rakouské dědictví. Roku 1742 svůj pluk prodal Hesensko-darmstadtskému lankrabství. Stalo se tak během korunovace Karla VII. a právě během této akce se Vilém Jindřich seznámil se svojí budoucí manželkou Žofií z Erbachu.

S vlastním plukem se účastnil i sedmileté války. Často cestovat do Francie, především do Paříže, kde byl povýšen na polního maršála. Byl dobrým knížetem a vytvořil moderní katastrální systém podle Rakouska. Podporoval moderní zemědělské postupy, například pěstování brambor a hubení škůdců. Podporoval i těžbu uhlí a zpracovávání železa. Znárodnil doly a pronajaté železárny. I přes jeho osvícenecké myšlení ale nezlepšil finanční stránku knížectví, protože časté výdaje za stavební práce knížecí truhlici značně vyčerpaly.

Saarbrückenu se vyhnula třicetiletá válka i válka reunii, což mělo pozitivní vliv na vývoj města. Bylo přestavováno do barokního stylu, většinu budov tehdy navrhl architekt Friedrich Joachim Stengel. Zajímavými památkami z té doby jsou například zámek v Saarbrückenu, kostel Ludwigskirche, nebo bazilika svatého Jana. Nechal také vybudovat řadu paláců a měšťanských domů. Stnnou stránkou jeho vlády byly dluhy, které po sobě zanechal.

Zemřel v Saarbrückenu jako padesátiletý 24. července 1768.

Dne 28. února 1742 si v Erbachu vzal Žofii (12. 7. 1725 Erbach – 10. 6. 1795 Aschaffenburg),^[2][3] dceru hraběte Jiřího Viléma z Erbachu. Měl s ní pět dětí, dospělosti se dožil jeden syn a dvě dcery.

• 1. Žofie Augusta (31. 1. 1743 Saarbrücken – 25. 1. 1747 Erbach)^[4][3]
• 2. Ludvík (3. 1. 1745 Saarbrücken – 2. 3. 1794 Aschaffenburg), kníže Nasavsko-Saarbrückenský od roku 1768 až do své smrti^[5][6][7]

  I. ⚭ 1766 Vilemína Schwarzbursko-Rudolstadtská (22. 1. 1751 Rudolstadt – 17. 7. 1780 Saarbrücken)^[8]

  II. ⚭ 1787 Kateřina Kestová (1. 3. 1757 – 11. 12. 1829 Mannheim),^[9][3] morganatické manželství

• 3. Fridrich August (2. 7. 1748 Saarbrücken – 8. 9. 1750 tamtéž)^[10][3]
• 4. Anna Karolína (31. 12. 1751 Usingen – 12. 4. 1824 Glücksburg)^[3][11][12]

  I. ⚭ 1769 Fridrich Jindřich Šlesvicko-Holštýnsko-Sondebursko-Glücksburský (15. 3. 1747 Glücksburg – 13. 3. 1779 tamtéž), vévoda šlesvicko-holštýnsko-sondebursko-glücksburský od roku 1766 až do své smrti^[13][14][15]

  II. ⚭ 1782 Fridrich Karel Ferdinand Brunšvicko-Lüneburský (5. 4. 1729 Braunschweig – 27. 4. 1809 Glücksburg), polní maršál, vévoda brunšvicko-bevernský od roku 1781 až do své smrti^{[16][17][18][19]}

• 5. Vilemína Jindřiška (27. 10. 1752 Saarbrücken – 21. 9. 1829)^[20]

  ⚭ 1783 Ludvík Armand de Seiglières (29. 1. 1722 – 7. 9. 1790), markýz de Soyecourt-Feuquiere^[21]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Henry, Prince of Nassau-Saarbrücken na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Jindřich Nasavsko-Saarbrückenský na Wikimedia Commons