Vilém Bitnar (11. dubna1874, Zbečník u Hronova[1] – 12. října1948, Praha) byl český literární a kulturní historik, spisovatel a publicista katolické orientace, jeden z hlavních představitelů katolické moderny. Byl i organizátorem katolického kulturního života, psal do revue Akord, novin Našinec, encyklopedie Český slovník bohovědný, založil týdeník katolické inteligence Nový věk a literárně-filozofický časopis Meditace. Patří k jedněm z největších českých znalců barokní literatury.
Pseudonymy
Miloš Babor, Václav Bidlo, Miloš Hlavatý, Jan Hurdálek, Pavel Valenta, Jiří Zaháň, Karel Jezbera, Jan Kaněra, Jan Kustoš, Václav Kristián Popel, Hanuš Pučálka, Jan Semerák, Jan Chorinus.
Dílo
Čítanka svatojanská, uspořádal Vilém Bitnar, Dědictví sv. Jana Nepomuckého, Praha 1932, 1. vydání
Vilém Bitnar, Vojtěch Pakosta. Život a dílo, Deštná, Nákl. Kroužku rodáku z Deštné a okolí 1935
Vilém Bitnar, Zrození barokového básníka, Praha 1940
Vilém Bitnar, Postavy a problémy českého baroku literárního, Praha, Cyrilo-Metodějské knihkupectvi G. Francla, 1939
Vilém Bitnar, Inferiorita české literatury katolické, Václav Petr 1941
Vilém Bitnar, Josef Hanák, V. Petr, 1941
Na paměť F.B. Vaňka, uspořádal Vilém Bitnar, Praha 1947
Vilém Bitnar, O podstatě českého literárního baroku, Vyšehrad 1941
Vilém Bitnar, Jan z Jenštejna: Mariánský a eucharistický horlitel české gotiky