Viktor Beneš (19. srpna 1858 Horní Branná[1] – 22. února 1922 Praha-Smíchov[2]) byl rakousko-uherský novobarokní architekt a stavitel českého původu působící koncem 19. a začátkem 20. století, jeden z prvních stavebních podnikatelů v českých zemích, který samostatně navrhoval a stavěl zejména areály průmyslových podniků.[3]
Absolvent stavitelství na české (německé) polytechnice v Praze u Josefa Zítka a Emanuela Ringhoffera, založil vlastní stavební a projekční kancelář v roce 1887.[3] Hlavním oborem podnikání jeho stavební společnosti bylo cukrovarnictví. Jako člen Společnosti pro průmysl chemický v Království českém (od roku 1893)[4] rozšiřoval a obnovoval starší podniky, ale stavěl i nové závody nejen v Čechách, ale i v Uhrách (po roce 1909).[3]
V roce 1921 byl jeho stavební podnik přeměněn na akciovou společnost s názvem Viktor Beneš, akciová stavební společnost, jejímiž zakladateli, kromě architektovy společnosti, byla Banka stavebních živností a průmyslu a Živnostenská banka v Praze.[5] Tato společnost pod nezměněným názvem fungovala i po architektově smrti, a to až do roku 1951.[6]
Od roku 1908 byl dopisujícím členem a od roku 1920 řádným členem Národohospodářského ústavu při České akademii věd a umění v Praze[7], patřil také mezi zakládající členy České matice technické.[8]
Zemřel roku 1922 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Dílo (výběr)
- – budovy cukerních rafinérií z roku 1894 v Cukrovarské ulici čp. 957 v Praze-Čakovicích pro rodinu Schoellerů[3]
- – bývalá Nová budova c.k. knihoskladu na Ostrovní ulici č.p. 126 z roku 1900.[15]
- – nájemní dům Jaroslava Daneše na Národní třídě č.p. 340 z roku 1913. Budova byla postavena ve stylu geometrické secese a doplněná novobarokním dekorem. Na výzdobě spolupracoval také architekt Emil Králíček, sochařské práce prováděl Antonín Waigant[15]
- – vlastní vila v ulici Nad Výšinkou v Praze 5 – vydán demoliční výměr
- Trebišov – cukrovar z roku 1911–12. Firma Viktora Beneše také naprojektovala další k cukrovaru spadající objekty: byty úředníků a pracovníků, společenské středisko, kantýna, závodní nemocnice.[18] V současné době už neexistuje.
Nerealizováno
- – společně s Josefem Pospíšilem – novobarokní návrh novostavby druhé pražské radnice.[15] Soutěž vyhrál architekt Osvald Polívka.
Zajímavosti
Galerie
-
Bývalá školní kaple gymnázia Benešov
-
Pražská invalidovna
-
Bývalá německá technika na Konviktské ulici v Praze
-
Bývalá Nová budova c.k. knihoskladu v Praze
-
Nájemní dům Jaroslava Daneše
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Horní Branná, sign. 5754, ukn 2515, s. 106
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých na Smíchově, sign. SM Z22, s. 115
- ↑ a b c d e BERAN, Lukáš. Viktor Beneš, architekt a stavitel průmyslových závodů. Za starou Prahu : Věstník Klubu Za starou Prahu. 2021, roč. 51 (22), čís. 2, s. 16–18. Dostupné online.
- ↑ Ke "Společnosti pro průmysl chemický v Království českém" se přihlásili od 1. března do 1. dubna t. r. .... Časopis pro průmysl chemický. 4. 1893, roč. 3, čís. 4, s. 152.
- ↑ Viktor Beneš, akciová stavební společnost. Čas. 11. 1. 1921, roč. 31, čís. 8, s. 8.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora. Pražské spolky: soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let 1895-1990. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 1998. 742 s. ISBN 80-902151-9-X. S. 372.
- ↑ Národohospodářský ústav při České akademii věd a umění v Praze: Zpráva za rok 1935. Národohospodářský ústav při České akademii věd a umění v Praze. 1936, roč. 23, s. 78.
- ↑ JAROLÍMEK, Čeněk. Základové geometrie polohy v rovině a v prostoru: příručka pro studující vysokých škol technických a kandidáty učitelství na středních školách. Svazek III.. 1. vyd. v Praze: nákladem České matice technické, 1914. 106 s. S. přední přídeští.
- ↑ Architektura 20. století v Benešově Archivováno 22. 1. 2015 na Wayback Machine. (pdf)
- ↑ Přehled historie školy - Období 1857 – 1948. www.gbn.cz [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-03.
- ↑ Bytové domy v okrese Bratislava I. krizom-krazom.eu [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-28.
- ↑ cukrovar - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Pořad České televize Šumné stopy. Díl: Chorvatsko - Češi ve Slavonii
- ↑ Invalidovna
- ↑ a b c d ZIMMER, Tomáš. Novobarokní fenomén v pražské architektuře kolem roku 1900. Praha, 2012 [cit. 2015-01-22]. diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Petr Macek. Dostupné online.
- ↑ cukrovar - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online.
- ↑ SMUTNÝ, Vlastislav. Stavební historie cukrovaru ve Slatiňanech. Listy cukrovarnické a řepařské. Květen-červen 2018, roč. 134, čís. 5–6, s. 212–219. Dostupné online.
- ↑ Vodička, Ľuboš:Nafotiť skôr, ako zmizne!
- ↑ Dary ve prospěch Národopisného Musea Českoslovanského
- ↑ Časopis Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci 1909
- ↑ Přírůstky exponátů Muzea Českého krasu za rok 2010 (rtf)
Externí odkazy