Vesna Vulovičová
Narození	3. ledna 1950 Bělehrad Jugoslávie Jugoslávie
Úmrtí	23. prosince 2016 (ve věku 66 let) Bělehrad Srbsko Srbsko
Místo pohřbení	Bělehradský nový hřbitov
Národnost	srbská
Povolání	palubní průvodčí
Příbuzní	Aleksa Vulović (synovec)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Vesna Vulovičová (srbsky: Весна Вуловић; 3. ledna 1950 Bělehrad – 23. prosince 2016 tamtéž)^[1] byla jugoslávská letuška, která v roce 1972 přežila havárii letu JAT 367 a následný pád v troskách letadla z výšky 10 050 metrů, což představuje podle Guinnessovy knihy světový rekord při přežití volného pádu bez padáku z největší výšky.^[2][3]

K této události došlo dne 26. ledna 1972 v 17.01 hod. nad Srbskou Kamenicí v Československu, když v zavazadlovém prostoru jugoslávského letadla na lince JAT 367, ve kterém Vulovičová byla letuškou, explodovala nálož. K atentátu se údajně přihlásila chorvatská, protisrbsky orientovaná, fašistická organizace Ustaša, jejíž členové provedli po druhé světové válce více než dvě desítky teroristických akcí proti Jugoslávii.^[3] Následkem exploze se letoun DC-9 rozlomil a zřítil k zemi, a Vesna byla jediná z 28 osob, jež byly na palubě letadla, která přežila.^[4] Vulovičová při jednom z pozdějších rozhovorů uvedla, že se nacházela ve střední části letadla.^[5] Tuto informaci měla ale pouze z doslechu, neboť ji postihla měsíc trvající amnézie, už od okamžiku nástupu v Kodani. Ve skutečnosti byla nalezena v zadní části trupu letadla, která dopadla nedaleko obce Růžová. Našli ji lidé z jedné ze záchranných čet, které po pádu letadla pročesávaly na Děčínsku oblast o rozloze zhruba 20 km². Prvním, kdo se snažil udržet Vesnu při životě do příjezdu lékařské pomoci, byl místní lesník a bývalý zdravotník Bruno Henke.^[4]

Během pádu dívka utrpěla frakturu lebky, měla zlomené obě nohy, tři obratle, v důsledku čehož ochrnula od pasu dolů, postihla ji i řada dalších vnějších a vnitřních zranění. Zpočátku byla léčena v České Kamenici, později byla transportována do Vojenské nemocnice v Praze 6.^[4] Po několika náročných operacích se ji vrátil cit do nohou a začala znovu chodit. Vesnino vyléčení bylo považováno za velký úspěch československého zdravotnictví. Do vlasti se Vesna Vulovičová vrátila v březnu 1972.^[4]

Vesna Vulovičová chtěla po uzdravení znovu létat jako letuška, společnost jí to však neumožnila. Poté, co se plně vyléčila ze svých zranění, pokračovala v práci pro Jugoslovenski aerotransport (Yugoslav Airlines) jako administrativní pracovnice. V bývalé Jugoslávii se stala národní hrdinkou, vystupovala v televizních pořadech a později se aktivně zapojila do politického odporu proti Slobodanu Miloševičovi. Dvaadvacetiletá dívka neměla původně letět v tomto letu, před letem mělo údajně dojít k záměně s jinou letuškou, která se jmenovala také Vesna.^[zdroj?]

Vulovičová obdržela ocenění za Guinnessův rekord na ceremonii od Paula McCartneyho.

V lednu 2009 Peter Hornung, redaktor rozhlasové stanice ARD, zpochybnil průběh a výsledky tehdejšího vyšetřování a předložil konspirační teorii s politickým pozadím, podle které bylo letadlo sestřeleno československou armádou.^[6] Sama Vesna Vulovićová údajně tuto konspirační teorii označila za senzacechtivou, nesmyslnou a absurdní. Úřad pro civilní letectví ČR neprojevil podle novinářů zájem o jejich „odhalení“ a věc přešel komentářem, že u této nehody jsou podobné teorie evergreenem.

O jejím úmrtí informovala srbská státní televize 24. prosince 2016. Vesna Vulovičová zemřela ve věku 66 let ve svém bytě v Bělehradě. Příčina smrti oznámena nebyla.^[7]

• Volný pád

• Národní archiv – šetření příčin letecké nehody jugoslávského letadla YU-AHT dne 26. 1. 1972 u České Kamenice