PROFILPELAJAR.COM

Vernier
	Le Lignon
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°12′ s. š., 6°6′0″ v. d.
Nadmořská výška	440 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Ženeva
	Vernier Vernier, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	7,69 km²
Počet obyvatel	34 774 (2018)
Hustota zalidnění	4 522 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.vernier.ch
PSČ	1214 Vernier; 1219 Aïre; 1219 Châtelaine; 1219 Le Lignon; 1220 Les Avanchets
Označení vozidel	GE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vernier je město na jihozápadě Švýcarska, v kantonu Ženeva. Žije zde přibližně 35 tisíc^[1] obyvatel.

Ve městě se nachází nejdelší obytná budova v Evropě, jejíž délka je 1060 metrů.

Geografie

Vernier se nachází severně od řeky Rhôny. Sousedními obcemi jsou Satigny, Meyrin, Le Grand-Saconnex a Ženeva.

Ve čtvrti Le Lignon se nacházejí dvě nejvyšší budovy kantonu a nejdelší obytná budova v Evropě, která měří 1060 metrů. Původně byla postavena v 60. letech 20. století pro 10 000 obyvatel, dnes v ní žije přibližně 5500 lidí. Les Avanchets je druhá, o něco menší obytná zástavba, kde v současnosti žije 5700 obyvatel. Naproti tomu čtvrť Aïre se skládá převážně z rodinných domů.

V Châtelaine sídlí několik organizací OSN v Mezinárodním domě životního prostředí (MIE; francouzsky Maison Internationale de l’Environnement), například sídlo Institutu OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR), oddělení Rozvojového programu OSN (UNDP) odpovědné za bývalá sovětská území a evropské oddělení Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a další organizace zabývající se především ochranou životního prostředí.

Historie

V Aïre byly objeveny sekery a kroužky z doby bronzové, podél staré římské cesty ze Ženevy do Lyonu různé artefakty a jinde deskové a hliněné hroby z období po 5. století. Ve středověku se území dnešní obce dělilo na přibližně 20 lén, včetně nejvýznamnějšího léna Verny ve Vernieru a Poussy, zmiňovaného v roce 1308, a dále léna patřícího rodu Lévrierů v Balexertu a Le Lignonu. Ve Vernieru měla práva také ženevská kapitula, klášter Saint-Jean a ženevský biskup. Bourgeoisové, vazalové pánů z Gexu, se v roce 1410 stali pány Vernier a postavili v Poussy hrad. Ten byl v roce 1590 zničen a v roce 1680 obnoven. Za Staré konfederace vystřídali Bourgeois ve funkci pánů z Verny Sacconex v roce 1611, Sauvage v roce 1630 a Gallatin v roce 1781. Spolu s oblastí Pays de Gex připadl Vernier v roce 1536 Bernu (do roku 1567) a v roce 1601 Francii. V letech 1792 až 1798 byl Vernier součástí departementu Ain, v letech 1798 až 1813 departementu Léman. V roce 1815 patřil Vernier k takzvaným Communes réunies („sdružené obce“), které Francie postoupila Švýcarsku.^[2]

Centrem farnosti Vernier, která byla závislá na farnosti Saint-Jean v Ženevě a při vizitaci kostela v roce 1481 na opatství Saint-Claude, bylo Poussy (zmiňované roku 1153 jako Possiniaco), kde stál farní kostel zasvěcený svatému Jakubovi. Aïre a Châtelaine patřily do farnosti Saint-Gervais. Po zavedení reformace v roce 1538 byl Vernier církevně přiřazen k Meyrinu, poté k Le Grand-Saconnex a nakonec až do roku 1685 k Ferney. V roce 1601 byli katolíci z Vernier přiřazeni k farnosti Le Grand-Saconnex, dokud se Vernier v roce 1687 opět nestal samostatnou farností. V roce 1844 byl katolický farní kostel Saint-Jacques nahrazen novou budovou Saints-Jacques-et-Philippe. Od roku 1819 se opět konaly také reformované bohoslužby a v roce 1837 byl postaven nový reformovaný kostel, jehož předchůdce byl v roce 1662 zničen. Vernier a Meyrin byly podřízeny Satigny až do roku 1909, kdy se Vernier-Meyrin stal samostatnou farností. V roce 1945 byla rozdělena na dvě farnosti, Vernier-Meyrin a Châtelaine-Aïre-Cointrin, než později každá z těchto vesnic získala vlastní farnost. Ve středověku se v Châtelaine nacházel hřbitov ženevských Židů.^[2]

V šedesátých letech 20. století začala intenzivní urbanizace výstavbou velkých bytových domů, z nichž některé byly dotovány, například Balexert a Les Avanchets v roce 1961 a Le Lignon v roce 1963. Tento rozvoj byl doprovázen značnými investicemi do infrastruktury - škol, komunikací, energetické a silniční sítě, veřejné dopravy, likvidace odpadů, sociálních zařízení a sportovišť.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1816	1850	1900	1950	1960	1970	2000	2010	2012	2014	2015	2017
Počet obyvatel	566	767	1280	3906	8045	22 230	29 559	32 844	33 744	34 477	34 655	35 408

Vernier je podle počtu obyvatel druhé největší město v kantonu Ženeva. Téměř polovina obyvatel jsou cizinci. Cizí pas má 61 % obyvatel (47 % cizinců a 14 % občanů s dvojím občanstvím). Ze Švýcarů je 13 % naturalizovaných občanů. Z cizinců je 12 % portugalského a 12 % italského původu. 38 % obyvatel je rodilými švýcarskými občany.

Hospodářství

Až do poloviny 19. století se obyvatelé Vernier živili zemědělstvím a lesnictvím (lesy Bois des Frères a Bois de la Grille) a vinařstvím. Využívaly se také molasové lomy a své statky zde vlastnily bohaté ženevské rodiny jako Pictet a Diodati. Otevření železniční trati Lyon–Ženeva v roce 1858 znamenalo počátek výrazné industrializace Vernier: v roce 1896 byla v Chèvres postavena první evropská elektrárna na tekoucí řece. Po ní následovala v roce 1914 plynárna s napojením na železnici, v roce 1966 teplárna zásobující teplem různé čtvrti a v roce 1979 experimentální solární elektrárna (projekt Solarcad). Na druhé straně byly mlýny a ostrovy Aïre, kde zlatokopové hledali své štěstí, zaplaveny zvýšením hladiny řeky Rhôny. Ve Vernier se nachází sídlo společnosti Givaudan, kantonální čistírna odpadních vod v Aïre, sklady pohonných hmot, distribuční centrum ropy s ropovodem do francouzského přístavu Lavéra na Étang de Berre (v oblasti Provence), cementárny a administrativní komplex průmyslových podniků.^[2]

Velký význam má nákupní centrum Balexert.

Doprava

Vernier je napojen na síť veřejné dopravy města Ženeva linkou trolejbusu a tramvaje.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vernier na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e PITTARD, Pierre. Vernier [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2015-01-03 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (německy)