Vendlincourt leží v nadmořské výšce 448 m, vzdušnou čarou 7 km severovýchodně od okresního města Porrentruy. Kompaktní obec leží v kotlině u pramene potoka Vendline v oblasti Ajoie.
Území obce o rozloze 9,1 km² pokrývá dno údolí u pramene potoka Vendline. Na západě se území rozkládá na mírně zvlněné, otevřené náhorní plošině Ajoie mezi potoky Coeuvatte a Vendline. Na východě zasahuje území obce do rozsáhlých lesů Le Chêtre. Jižní část zaujímají výšiny Bois Juré, nejvyšší bod Vendlincourtu (541 m n. m.), a Sur la Charmille (522 m n. m.). V roce 1997 bylo 6 % rozlohy obce pokryto zastavěnou plochou, 38 % lesy a lesními porosty a 56 % zemědělstvím.
První zmínka o obci pochází z roku 1136 jako Wandeleincurt.[2] V roce 1139 bylo pozemkové vlastnictví ve Wandelencurtu potvrzeno klášteru Saint-Ursanne, později se objevují i názvy Wandelencurtl (1230) a Wendelsdorf (1266). Název místa pravděpodobně pochází ze statku majitele jménem Wandalin.
Vendlincourt sdílel pohnutou historii Ajoie, která se poprvé dostala pod správu basilejského knížecího biskupství v roce 1271. Od 16. do 18. století vesnice podléhala panství Coeuve. V letech 1793–1815 patřil Vendlincourt k Francii a zpočátku byl součástí départementu du Mont-Terrible, od roku 1800 byl připojen k départementu Haut-Rhin. Na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu se obec v roce 1815 stala součástí kantonu Bern a 1. ledna 1979 nově založeného kantonu Jura. V roce 1832 byl Vendlincourt na tři dny obsazen vojsky kantonu Bern, protože se obec postavila na stranu duchovenstva, které odmítlo složit přísahu liberální ústavě.[2]
Do roku 1619 patřil Vendlincourt církevně k farnosti Damphreux, poté k Bonfolu. Od roku 1802 tvořil Vendlincourt vlastní farnost a v letech 1874–1907 byl úředně přičleněn k Bonfolu. Kostel Saint-Léger byl přestavěn v roce 1817. V roce 1832 obec na několik dní obsadil Bern, protože neplatila daně ze solidarity s farářem, který odmítl složit přísahu na ústavu.[2]
Z celkového počtu obyvatel je 91,7 % francouzsky mluvících, 4,5 % německy mluvících a 1,6 % italsky mluvících (stav k roku 2000). V roce 1850 měl Vendlincourt celkem 644 obyvatel a v roce 1900 dosáhl nejvyššího počtu 794 obyvatel. Poté byl až do roku 1980 zaznamenán výrazný pokles na dlouhodobé minimum, 554 obyvatel. Od té doby dochází pouze k mírným výkyvům.
Hospodářství
Vendlincourt je zemědělská obec díky úrodné půdě v okolí. Velká pila poskytuje řadu pracovních míst. Z hodinářského průmyslu, který byl významný v 19. století, zde navíc zůstala jedna firma na výrobu hodinových skříní. Mnoho zaměstnanců však dojíždí za prací do Porrentruy.
Doprava
Obec leží na kantonální silnici vedoucí z Porrentruy do Bonfolu a dále do Seppois-le-Haut ve Francii. Dne 14. července 1901 byla otevřena železniční trať Chemins de fer du JuraPorrentruy–Bonfol se stanicí ve Vendlincourtu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vendlincourt na německé Wikipedii.
↑ abStändige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
