Velodrom Vyškov

Velodrom Vyškov
Chybí zde svobodný obrázek
PolohaPurkyňova, Na Hraničkách
Vyškov, Česko
UliceNa Hraničkách a Purkyňova
Souřadnice
Otevření1925
Zbourání1944
Tribunyvelodrom, fotbal, atletika
Týmy
Sportovní klub Vyškov (S.K.V.)
Rozměry
délka oválu: 360 m
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velodrom Vyškov je zaniklá cyklistická dráha, která se nacházela na starém sportovním stadionu u vlakového nádraží mezi ulicemi Purkyňova a Na Hraničkách. Tento sportovní areál byl roku 1958 nahrazen novým stadionem postaveným za městským parkem Smetanovy sady, ale již bez velodromu. Na původním sportovišti je od roku 1957 rugbyové hřiště.[1]

Historie

Na schůzi konané 2. listopadu 1883 došlo k založení Prvního českého klubu velocipedistů na Moravě se sídlem ve Vyškově. Roku 1920 při tomto cyklistickém klubu vznikl i fotbalový odbor, kde atleti hrávali fotbal. O rok později byl založen Sportovní klub Vyškov (S.K.V.), který zahrnoval fotbal, dámskou házenou a atletiku.

Stadion s cyklistickou klopenou dráhou, lehkoatletickou závodní dráhou a fotbalovým hřištěm byl otevřen roku 1925 a dotaci na něj poskytlo ministerstvo zdravotnictví. Na oválu dlouhém 360 metrů se konalo mnoho závodů a jejich návštěvnost bývala až 3 500 diváků.

Klopené zatáčky velodromu odstřelili roku 1944 Němci z důvodu konání armádních atletických závodů. Sovětskou armádou byli při osvobozování Vyškova zastřeleni závodní cyklista Ferdinand Růžička a jeho syn Oldřich zřejmě kvůli záměně jejich cyklistického oblečení (kalhoty pod kolena a podkolenky) za oblečení německé.[2][3]

Odkazy

Reference

  1. Historie rugby ve Vyškově. In: JIMI, rugby klub ve Vyškově. [cit. 2019-12-04]. Dostupné online Archivováno 8. 12. 2020 na Wayback Machine..
  2. Břetislav Usnul: Cyklistický klub Veus. In: Veus.cz. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online Archivováno 4. 12. 2019 na Wayback Machine..
  3. Průřez historií atletiky ve Vyškově. In: Atletický klub AHA Vyškov, z.s. (In: Almanach vyškovské atletiky, Mgr. Břetislav Sebera, Mgr. Martin Sebera, 2001). [cit. 2019-12-04]. Dostupné online.

Literatura

Související články

Externí odkazy