Velodrom Kroměříž

Velodrom Kroměříž
Rejdiště
stavba tribuny 1892
stavba tribuny 1892
PolohaU Rejdiště
Kroměříž, Česko
Souřadnice49°17′38,58″ s. š., 17°24′16,6″ v. d.
Otevření1890
Rozměry
délka oválu: 420 m, šířka: 8 m
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velodrom Kroměříž je zaniklá cyklistická dráha, která stála na místě zvaném „Rejdiště“ jihovýchodně od centra města u cesty k rybníku Hrubý (nyní biocentrum Hráza, jako bývalé štěrkoviště často nazývaný také Bagrák) a k vojenskému cvičišti 3. pěšího pluku (nyní Letiště Kroměříž).

Historie

V Kroměříži se 4. září 1887 konal v budově Nadsklepí první cyklistický sjezd na Moravě, na kterém se zhodnotil dosavadní stav cyklistiky. Ve dnech 5. a 6. července 1890 zde byla velkým mezinárodním závodem otevřena první cyklistická dráha na Moravě. Otevření se zúčastnilo více než sto jezdců v celé řadě disciplín. Z památných jmen české cyklistiky to byl především Josef Kohout spolu se svým bratrem Petrem v závodech tandemových.[1] Podmínkou účasti byla nejmenší váha stroje 16 kg, u tricyklu 25 kg a 17 kg u bezpečného stroje roweru, který měl již dvě kola stejného průměru.[2]

Školní hřiště Rejdiště

Roku 1892 byl učiněn pokus o vytvoření cyklistické organizace na Moravě. V jednatelské knize vyškovského klubu je kroměřížská dráha zmíněna: „Jelikož se klubům moravským náležité podpory od ústředního klubu pražského nedostávalo a kluby vždy jen dobré k placení byly, ustanovily se kluby bicyklistů moravských se spojiti v jeden samostatný klub pod jménem „Spojené kluby moravské“, jejichž úkolem má býti – Udržování závodní dráhy v Kroměříži a podporování rozkvětu klubů moravských.“[3]

Velodrom je v souvislosti s cyklistikou naposledy připomínán v roce 1900. V roce 1909 byly ještě na veledromu uspořádány velké lehkoatletické závody. Poté se „Rejdiště“ stalo domácí hrací plochou pro fotbalové kluby, nejprve klubu SK Haná a od roku 1923 SK Hanácká Slavia Kroměříž.[1] V období druhé světové války využíval „Rejdiště“ účastník Gauliga Böhmen und Mähren fotbalový klub MSV Kremsier, který patřil pod pozemní jednotky Wehrmacht. Hanácká Slavia se v té době musela spokojit s hřištěm v Podzámecké zahradě. Později na hřišti také působil fotbalový klub VTJ Kroměříž.[4] Po krátkém působení na atletickém stadionu se Hanácká Slavia přesunula na stadion vybudovaný v roce 1989, který byl v roce 2022 přejmenován na stadion Jožky Silného. Z „Rejdiště“ se stalo jen školní hřiště a na zbývající části areálu vyrostla kolonie rodinných domků.[2]

Popis dráhy

Dráha byla 420 metrů dlouhá a 8 metrů široká. Celá byla podložená cihlami, s podkladem z drobného kamene a povrch tvořila asi jeden centimetr silná vrstva popele, hlíny a písku. U dráhy byly vybudovány tribuny, soudcovská lóže, lóže pro magistrát, obvaziště, převlékárna a úschovna kol. Náklad na zbudování činil 3 500 zlatých a byl uhrazen z příspěvků vlastních členů, dobrovolných dárců a upsáním podílnických akcií dalších cyklistických klubů z Vyškova a Prostějova.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b CEKL, J.; DOSOUDIL, F.; GRÁC, J. 20 let hanáckého sportu. Olomouc: J. Vyjídák, 1941. 550 s. 
  2. ↑ a b c DUBOVSKÝ, Aleš. Z historie Kroměříže. Dějiny tělesné výchovy a sportu. Kroměříž: Saša A. Michajlovič, 1999. 168 s. 
  3. ↑ Břetislav Usnul: Cyklistický klub Veus. In: Veus.cz. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online Archivováno 4. 12. 2019 na Wayback Machine..
  4. ↑ HICKL, Karel; KNAPEK, Antonín Ing. 120 let kroměřížské kopané 1903 - 2023. Kroměříž: SK Hanácká Slavie, 2023. 40 s. 

Literatura

Související články

Externí odkazy