Sovětské, resp. po zániku Sovětského svazu ruské, a některé východoevropské prameny tak označují boje na východní frontě (východní z německého hlediska, pro Sovětský svaz šlo o frontu západní) mezi Sovětským svazem (s podporou spojenců) a Německem během druhé světové války.
Pojem „Velká vlastenecká válka“ nebo „vlastenecká válka“ používal sovětský tisk od samého počátku války, noviny Pravda už 23. a 24. června 1941[1][2] tehdy ještě ne jako pojmenování války, ale jen jako jedno z několika klišé, společně s řadou podobných označení (svatá lidová válka, svatá vlastenecká lidová válka, vítězná vlastenecká válka), přičemž současně Pravda připomínala i (velikou) vlasteneckou válku roku 1812. Mezi řadou dalších označení[pozn. 2] se vlastenecká válka (nikoliv však Velká vlastenecká válka) objevila i v projevu tehdejšího sovětského předsedy vlády Josifa Stalina z 3. července 1941.[pozn. 3] Spojení „Vlastenecká válka“ získalo oficiální charakter, když bylo použito při pojmenování Řádu Vlastenecké války zřízeného výnosem předsednictva Nejvyššího sovětu Sovětského svazu z 20. května 1942.
Termín zdůrazňuje národní a obranný charakter konfliktu a odkazuje též na „Vlasteneckou válku“, tradiční ruské označení pro francouzský útok na Rusko roku 1812.[pozn. 4]
↑Dle Internetové jazykové příručky se název Velká vlastenecká válka píše s velkým písmenem na začátku (viz heslo válka).
↑Postupně vlastenecká osvoboditelská válka, veliká válka všeho sovětského lidu, všelidová vlastenecká válka, osvobozenecká válka, veliká válka, válka za svobodu vlasti, vlastenecká válka.
↑Anglický historik Norman Davies mylně uvádí, že termín použil poprvé Stalin ve zmíněném projevu.[3]
↑Označení (velká) vlastenecká válka se od roku 1914 v ruském prostředí používalo též pro první světovou válku.[1]
↑ abДУШЕНКО, Константин. Словарь современных цитат: 5200 цитат и выражений ХХ и ХХI вв., их источники, авторы, датировка. 4. vyd. Москва: EKSMO, 2006. ISBN5699176918, ISBN9785699176915. S. 555. (rusky)