Národní přírodní památky v Česku
Velký vrch je kopec (303 m n. m.) v Českém středohoří, chráněný od roku 1989 jako národní přírodní památka. Nachází se u obce Vršovice asi dva kilometry severovýchodně od okresního města Louny v Ústeckém kraji. Důvodem ochrany je teplomilná flóra, zejména vynikající mykoflóra (66 druhů). Péčí o území je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – regionální pracoviště Správa CHKO České středohoří.[1]
Historie
Podle prvního vojenském mapování ze šedesátých let 18. století se Velký vrch původně nazýval Vinná hora. Na mapě je totiž označen jako Wein B., tedy Weinberg. Na dalších mapách ze čtyřicátých let 19. století, tj. druhém vojenském mapování a stabilním katastru, již má dnešní název.
Geologie a geomorfologie
Vrch má kuželovitý tvar. Vrchní část tvoří porcelanity vzniklé vypálením miocenních jílů, zatímco úbočí a úpatí je ze slínovců, vápnitých jílovců a pískovců ze svrchní křídy.[4] Prostor národní přírodní památky zahrnuje vrchol a větší část svahů stejnojmenného vrchu s nadmořskou výškou 303 metrů. Geomorfologicky vrch spadá do celku České středohoří, podcelku Milešovské středohoří, okrsku Ranské středohoří, podokrsku Chožovská vrchovina a její Černodolské části.[5]
Předmět ochrany
Flóra
Vyskytují se zde také zajímavé druhy rostlin, jako je např. pětiprstka žežulník, kruštík širolistý, ostřice plstnatá, sveřep vzpřímený, bradáček vejčitý a další.
Mykoflóra
V severozápadní části Velkého vrchu (kóta 303 m n. m.), cca 1 km severně od obce Vršovice, bylo na lesní půdě vyhlášeno chráněné území za účelem ochrany teplomilných hub. Jedná se o lokalitu, kde mediteránní makromycety dosahují nejsevernějšího bodu svého areálu.[6] Rostou zde vzácné druhy hub, jako je např. hřib satan, hřib pasatan, hřib medotrpký, hřib koloděj, pstřeň dubový, muchomůrka šiškovitá, muchomůrka Beckerova, muchomůrka Vittadiniho, smrž tlustonohý a další.
Fauna
Z fauny zde byl zaznamenán výskyt 35 druhů ptáků, jeden druh plaza a jeden druh chráněného savce.
Ohrožení lokality
Veřejnosti je vstup do chráněného území povolen s tím, že nebudou ničeny houbařsky neatraktivní druhy hub. Lokalita je houbaři velmi hojně navštěvována. Někteří houbaři přitom z neznalosti zaměňují nejedlý chráněný hřib satan s jedlými druhy nebo vandalsky ničí vzácné druhy muchomůrek.[6]
Přístup
Na kopec nevede žádná turisticky značená trasa. Nejsnazší přístup je od jihu, kde vedou na úbočí cesty z Vršovic.[7]
Galerie
-
Velký vrch na prvním vojenském mapování z 60. let 18. století
-
Velký vrch na indikační skice z roku 1843
-
Velký vrch na druhém vojenském mapování z roku 1846
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Velký vrch u Vršovic [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Velký vrch, s. 484.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky)
- ↑ a b BĚLOHOUBEK, Jiří; BÁRTOVÁ, Zuzana. Plán péče pro zvláště chráněné území NPP Velký vrch na období od roku 1998 do roku 2007 [online]. AOPK ČR, středisko Ústí nad Labem, 1998 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-11-19]. Dostupné online.
Literatura
- KLOUČEK, Zdeněk. Příroda okresu Louny. 2. vyd. Louny: Okresní úřad Louny, 1998.
Související články
Externí odkazy
