Velké Dvorce

Velké Dvorce
Zámek Velké Dvorce
Zámek Velké Dvorce
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPřimda
OkresTachov
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°40′57″ s. š., 12°42′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel218 (2021)[1]
Katastrální územíVelké Dvorce (3,07 km²)
PSČ348 06
Počet domů51 (2021)[2]
Velké Dvorce
Velké Dvorce
Další údaje
Kód části obce178730
Kód k. ú.778737
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké Dvorce (německy Groß Meierhöfen) jsou vesnice, část města Přimda v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Přimdy. Velké Dvorce jsou také název katastrálního území o rozloze 3,07 km².[3]

Historie

Kravín státního statku ve Velkých Dvorcích (1985)

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1591.[4]

Přírodní poměry

Na západě od vsi pramení řeka Úhlavka, největší z rybníků se jmenuje Peklo. Jižně od obce je flusárna (označení pro místo, kde se vyráběl draslík pro sklárny).

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 281 258 261 245 285 263 235 167 171 169 145 195 222 266 218
Počet domů 30 35 30 36 39 40 43 35 30 36 38 45 49 50 51

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1979 Velké Dvorce byly samostatnou obcí v okrese Tachov. Od 1. ledna 1980 jsou částí města Přimda v okrese Tachov. V letech 1961–1971 k obci patřily Jadruž a Malé Dvorce a v letech 1961–1979 také Kundratice.[7]

Doprava

Prochází zde silnice II/605, jež byla do dostavby dálnice D5 hlavním tahem mezi Plzní a hraničním přechodem Rozvadov, takže fronta kamionů a aut před serpentinami a hraničním přechodem v devadesátých letech mnohdy sahala až do vsi. Po roce 1989 zde několik let fungoval i motorest Černý kůň a krátce hotel Bílý dům, obě nové stavby vyhořely.

Pamětihodnosti

Barokní zámek Velké Dvorce nechal založit Jan Václav Novohradský z Kolovrat v poslední čtvrtině sedmnáctého století. Později patřil Libštejnským z Kolovrat a po nich Kolowrat-Krakowským.[8] Dochovanou novobarokní podobu získal během rekonstrukce v letech 1907–1910.[9] Severně od hlavní silnice se nachází zámecký park a po jeho obou stranách rozsáhlé ovocné sady.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-11. 
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 334. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 609, 199, 315, 267. 
  8. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Velké Dvorce – zámek, s. 379–381. 
  9. ↑ Velké Dvorce [online]. Kolowrat-Krakowští [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Přimda
Části obce
Ostatní