JUDr. Vavřinec Svátek
Vavřinec Svátek (Světozor, 1910)
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1861 – 1867
Ve funkci: 1869 – 1889[1]
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1873 – 1879[2]
Stranická příslušnost
Členství	Národní str. (staročeši)
Narození	8. srpna 1828 Stožice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	21. srpna 1910 (ve věku 82 let) Dolní Černošice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příbuzní	Olga Rautenkranzová (vnučka)
Profese	advokát
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vavřinec Svátek (též Svatek; 8. srpna 1828 Stožice^[3] – 21. srpna 1910 Dolní Černošice^[4][5]) byl český advokát a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Narodil se v rodině rolníka Vojtěcha Svátka a jeho manželky Kateřiny, rozené Šrámkové, původem z Koječína.^[3][6]

Profesí byl advokát a politik.^[7] Vystudoval práva a po dokončení školy nastoupil jako koncipient u JUDr. Friče v Praze. Brzy se začal i veřejně angažovat.^[8] Když se koncem 50. let začal rozkládat neoabsolutistický režim, podal si Svátek na přelomu let 1859 a 1860 žádost o povolení k vydávání českého politického deníku. Jeho žádost byla tehdy ještě policií zamítnuta.^[9][10]

Přispíval do novin. Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil do politiky. Patřil mezi osobní přátele Františka Ladislava Riegera a náležel mezi přední politiky Národní strany (staročeské).^[8] V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Písek – Vodňany) do Českého zemského sněmu jako oficiální kandidát českého volebního výboru (Národní strana).^[11][12] Do sněmu se vrátil v doplňovacích volbách v září 1869, nyní za kurii městskou, obvod Strakonice – Sušice – Vodňany.^[13] Mandát za tento obvod obhájil ve volbách roku 1870^[14] a ve volbách roku 1872.^[15] Čeští poslanci tehdy praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali práci sněmu, nechávali se zbavit mandátu pro absenci a opětovně byli voleni. Svátek takto po ztrátě poslaneckého křesla byl za stejný obvod zvolen v doplňovacích volbách v říjnu 1873,^[15] v doplňovacích volbách v červenci 1874,^[16] doplňovacích volbách na jaře 1875^[17] a v únoru 1876.^[18] Znovu zde za staročeskou stranu^[19] uspěl i v řádných volbách roku 1878^[20] a volbách roku 1883.^[21]

V téže době také zasedal v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí, obvod Písek, Strakonice, Blatná atd. Z politických důvodů se nedostavil do parlamentu, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý. Fakticky se tedy na práci Říšské rady nepodílel.^[22]

Trvale rovněž zasedal v obecním zastupitelstvu a místní školní radě Karlína a v tomto městě zastával i funkci náměstka starosty. Byl mu udělen titul čestného občana Karlína,^[8] k roku 1870 působil jako tajemník obecního úřadu v Karlíně.^[23] Zemřel v roce 1910 v Dolních Černošicích, během pobytu na letním bytě.^[4][5]

Jeho první manželka Růžena, rozená Braunbecková, původem z Vodňan,^[24] zemřela v Karlíně v roce 1870.^[23] Jejich dcera Růžena Rautenkranzová^[24] byla múzou malíře Jano Köhlera^[25] a matkou režisérky Olgy Rautenkranzové.^[26] Po smrti své ženy se Svátek podruhé oženil roku 1883, kdy si v Karlíně vzal svobodnou Johanu Hofmeistrovou z Hofeneků, rovněž původem z Vodňan.^[6]