Vasil Derďuk
Narození	6. prosince 1922 Černá Tisa Československo
Úmrtí	18. května 2018 (ve věku 95 let) Šumperk Česko
Národnost	rusínská
Civilní činnost	tesař zaměstnanec Státních drah
Vojenská kariéra
Hodnost	rotný
Doba služby	1942–1945
Složka	1. československý armádní sbor
Války	2. světová válka

Vasil Derďuk (* 6. prosince 1922, Černá Tisa, Podkarpatská Rus – 18. květen 2018, Šumperk) byl československý voják za druhé světové války.

Narodil se na Podkarpatské Rusi, jeho otec Nikolaj byl tesař a matka Anna se starala o domácnost.

Po absolvování tří tříd národní školy pomáhal rodičům s malým hospodářstvím.

V roce 1937 začal pracovat ve firmě Stavitel Jasina. Ve firmě se vyučil na tesaře a zůstal v ní pracovat. Po maďarské okupaci Podkarpatské Rusi v březnu 1939 došlo k verbování Rusínů do maďarské armády, kde se dostal do konfliktu s nadřízeným a utekl do Sovětského svazu. Na cestu vyrazil 5. srpna 1940, byl ovšem zatčen sovětskými pohraničníky a převezen do věznice v Nadvorné. Po týdnu ho převezli do charkovské věznice a následně do sběrného tábora ve Stanislavově a pak do Starobělska, kde čelil pravidelným výslechům. Nakonec byl odsouzen na tři roky nucených prací. Po několika týdnech strávených v dobytčích vagónech dorazil do pracovního tábora mezi Pečorou a Vorkutou, kde vězni těžili uhlí a dřevo za velmi tvrdých podmínek – s minimálními potravinovými příděly, nedostatečným oblečením a špatnou hygienou.

Po několika měsících mu nabídl ukrajinský lékař práci na ošetřovně. Dále byl převezen na Kamčatku, kde těžil drahé kovy.

V lednu 1942 Státní výbor obrany SSSR souhlasil s propuštěním bývalých československých občanů, ale Derďuk byl znovu letecky převezen na severozápad Ruska, kde pracoval na výstavbě úzkokolejky. V té době vážil vzhledem k podmínkám v pracovním táboře pouhých 40kg. Dne 17. prosince 1942 se vydal do Buzuluku. Dne 17. února 1943 byl odveden do armády, byl přiřazen k rozvědce v 1. rotě s velitelem Otakarem Jarošem. Hned při prvním nasazení před Sokolovem si zlomil nohu a málem přišel o život.

Po uzdravení byl převelen k dělostřelectvu. Bojoval u Kyjeva, u Bílé Cerekve, v karpatsko-dukelské operaci, u Vyšného Komárníku a u Liptovského Mikuláše. Několikrát byl zraněn. Konec druhé světové války ho zastihl ve Svitavách.

Po válce v hodnosti rotného krátce sloužil u vojenských jednotek v Žatci a Podbořanech. Nastoupil na vojenskou akademii v Liberci, byl po něm požadován vstup do KSČ, tak odešel do civilu. Přestěhoval se do Šumperka, kde až do důchodu pracoval u Československých státních drah.^[1]

• Derďuk na webu Paměť národa