Varhanická škola Leoše Janáčka
Informace
Zakladatel	Leoš Janáček
Datum založení	1881
Poloha
Město	Veveří
Zeměpisné souřadnice	49°12′5,65″ s. š., 16°36′8,35″ v. d.
Obory vzdělání
varhany zpěv liturgika
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Varhanická škola Leoše Janáčka v Brně byla hudební škola se zaměřením na výuku mladých hráčů na varhany a zpěváků, zejména v oblasti duchovní hudby.

Škola sídlila v Chleborádově vile v parčíku na Janáčkově náměstí, s průčelím do Kounicovy ulice a se vstupem ze Smetanovy ulice v Brně. V budově sídlí Základní umělecká škola varhanická Brno.

Školu založil v roce 1881 hudební skladatel Leoš Janáček společně se svým tchánem Emiliánem Schulzem. Důvodem založení nové školy byla Janáčkova nespokojenost s dosavadním způsobem hudební výuky na jiných školách^[1]. Instituci inspirovanou podobnými školami ve Vídni a v Praze založil Janáček s pomocí členů aristokracie a církevních osobností v rámci Jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě a za pomoci nadace Thurn-Valsassina z roku 1648.^[2]

Výuka zpočátku probíhala na různých místech Brna. V Chleborádově vile sídlila škola od roku 1908. Varhanická škola po vzniku Československa rozštěpila, jedna část se v roce 1920 stala státní konzervatoří, druhá pokračovala dál jako škola Jednoty pro zvelebení církevní hudby na Moravě (jednota zrušena v roce 1951, roku 1992 na ni navázal spolek Musica sacra – Jednota na zvelebení církevní hudby na Moravě).

• Vladimír Ambros
• Břetislav Bakala
• Vojtěch Blatný
• Emil Burejsa
• Augustin Homola
• Cyril Metoděj Hrazdira
• Jan Kunc
• Eduard Marhula
• Josef Martínek
• Bohumír Pokorný
• Jan Nepomuk Polášek
• Jaroslav Stuka
• Vincenc Šťastný
• Dominik Wünsch^[3]

• Ludvík Kundera, Janáčkova Varhanická škola, nakladatelství Velehrad, rok 1948, s. 154

• Historie školy 1. část Archivováno 29. 12. 2018 na Wayback Machine.
• Historie školy 2. část Archivováno 29. 12. 2018 na Wayback Machine.
• Varhanická škola na postopachleosejanacka.wordpress.com

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Leoš Janáček
Dílo	Operní tvorba Šárka Počátek románu Její pastorkyňa (Jenůfa) Osud Výlety páně Broučkovy Káťa Kabanová Příhody lišky Bystroušky Věc Makropulos Z mrtvého domu Skladby pro orchestr Taras Bulba Balada blanická Lašské tance Sinfonietta Koncertantní tvorba Concertino Capriccio („Vzdor“) Putování dušičky Komorní tvorba Pohádka Houslová sonáta Smyčcový kvartet č. 1 Mládí Smyčcový kvartet č. 2 Klavírní tvorba Po zarostlém chodníčku 1. X. 1905 (klavírní sonáta) V mlhách Intimní skicy Skladby pro sbor Amarus Elegie na smrt dcery Olgy Zápisník zmizelého Potulný šílenec Glagolská mše
Pojmenováno po Janáčkovi	Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) Janáčkova filharmonie Ostrava Janáčkovo kvarteto Varhanická škola Leoše Janáčka Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka v Brně Letiště Leoše Janáčka Ostrava Janáček (kráter)
Související témata	Seznam děl Leoše Janáčka Hledání Janáčka Můj Janáček Kamila Stösslová Literární opera Moravská lidová hudba
Portál:Hudba