Vacovy jsou malá vesnice, část města Janovice nad Úhlavou v okrese Klatovy. Nachází se asi 3 km na severovýchod od Janovic nad Úhlavou. Je zde evidováno 20 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 46 obyvatel.[4]
Vacovy je také název katastrálního území o rozloze 1,64 km2.[5]
Název
Nově vzniklá obec nesla jméno Waczow patrně po prvním vlastníkovi jménem Václav (zkráceně Váca, Wacza) a označuje „Václavův dvůr“. Jméno obce se v průběhu času postupně měnilo: Waczow, Watzow, Watzau, Vacov, Vacovy.
Historie
Kaple na konci návsi
Vacovy vznikly patrně na přelomu 14. a 15. století. V berním rejstříku Plzeňského kraje z roku 1379 nejsou uváděny. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1421.[6] Potomci prvního vlastníka usedlosti po dobu, kdy na Vacovské usedlosti sídlili, užívali přídomek „z Waczow“ značící příslušnost k nižší šlechtě. Roku 1421 je zmiňován urozený pán Něpr z Waczow. Zemanský rod z Waczow majetek ve Vacovech na přelomu 15. a 16. století v souvislosti s hospodářským úpadkem nižší šlechty ztratil. Posledním příslušníkem rodu Vacovských, který si jako osoba panského stavu zachoval přídomek „z Vacova“ byl patrně Kobík[7] zmiňovaný roku 1510 coby jeden z hejtmanů (velitel vojenské posádky) na hlubockém panství, v té době vlastněném Vojtěchem z Pernštejna. V osmdesátých letech 15. století držel polovinu Vacova loupeživý rytíř Biely Jan z Oulohu. Po jeho smrti roku 1491 byla na jeho majetek včetně poloviny Vacova provolána odúmrť a majetek tento daroval král Vladislav Mikuláši Hercogovi z Vostrého. Roku 1492 byla odúmrť odvolána a majetek přešel na Janova bratra Svatoslava z Oulohu. Na počátku 16. století přešly Vacovy do vlastnictví města Klatov.
Roku 1547 byly Vacovy spolu s dalším klatovským majetkem konfiskovány, v rámci kompenzací po neúspěšném povstáním českých stavů proti králi Ferdinandu I. a následně dne 10. listopadu 1553 byly Vacovy připojeny k panství klenovskému a týneckému v majetku Jiříka Haranta z Polžic a Bezdružic. Další písemná zmínka o Vacovech je z roku 1555 ve smlouvě o prodeji pusté tvrze Tejnec[8] s poplužním dvorem a vesnicemi Tejnec a Vacovy mezi Jiříkem Harantem z Polžic a Bezdružic a Bořivojem Rochem z Otova (Útova). Ten dal roku 1575 postavit před Týncem a u Rozpáralky boží muka na paměť dávného vítězství křesťanů nad pohany. Ve Vacovech se v té době nacházelo 9 kmecích (poddanských) dvorů. V roce 1584 dědičky po zemřelém rytíři Bořivoji Rochovi Fronika Dorota, Anna Bechyňova, Benigna a Regina uznaly jeho dluh Janu Vidršpergárovi z Vidršperka na Lomci ve výši 1050 kop grošů míšenských a postoupili jemu a jeho nedospělým bratrům majetek zahrnující Vacovy (Vacovec), tvrz a ves Tejnec a další majetek. Jeho dcera Anna Eva pak roku 1624 majetek tento zapsala manželovi Vilému Albrechtovi Krakovskému z Kolovrat. Rodem Krakovských z Kolovrat byl majetek vlastněn po osm generací.
Na přelomu 17. a 18. století byla v obci postavena cihelna, která byla v provozu až do roku 1932 (zbourána 1959). V roce 1750 bylo ve vsi 10 hospodářských usedlostí. Roku 1869 měla obec 17 domů se 113 obyvateli.
Další fotografie
Altánek na návsi
Pomník obětem I. světové války
Vacovy na mapě prvního vojenského mapování z roku 1768
↑Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28.
↑Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN80-250-1310-3. S. 286.
↑ Archivovaná kopie. alois-sassmann.wz.cz [online]. [cit. 2011-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-07.
↑ Archivovaná kopie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2011-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-31.
