Věrchněbjarezinská nížina (bělorusky Верхнебярэзінская нізіна) je nížina, která se nachází severně od centrální části Běloruska. Nížina se rozkládá na území Hlybockého, Dokšyckého, Ljepělského, Ušackého, Čašnického rajónu ve Vitebské oblasti a Barysaŭského, Vilejského, Krupského, Lahojského, Smaljavického rajónu v Minské oblasti. Na severu hraničí se Svjancjanskou pahorkatinou, na východě s Ušacko-Ljepělskou vysočinou a Čašnickou rovinou, na jihu s Dokšyckou a Plješčanickou vysočinou (která je součástí Minské vysočiny) a na západě s Naračano-Vilejskou nížinou. Nížina se táhne od severu k jihu na 100 km a od západu na východ 15 až 50 km, s rozlohou 4,3 tisíc km².^[zdroj?]

Nížina je součástí stabilní a klenbovité části platformy (štítu) zvané Běloruská anteklíza, na jihovýchodě spadá pod pánevní (brachysynklinální) strukturu Aršanské syneklízy. Platformu tvoří převážně sedimentární horniny proterozoika. Ve středních čtvrtohorách (do 180 m)^[zdroj?] nejčastěji leží glaciální útvary bjarezinského i dňaproŭského zalednění.

Současný reliéf získal při degradaci sožského ledovce a následné aktivitě vody, která byla vytvořena jeho táním. Ve své severní části nížina dosahuje nadmořské výšky 180 m, na jihu kolísá mezi 160 a 155 metry.^[zdroj?]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Верхнебярэзінская нізіна na běloruské Wikipedii.