Už v dávných dobách před příchodem prvních obyvatel do míst dnešní Lahoště vyvěral v této lokalitě na pravém břehu potoka Bouřlivce mohutný termální pramen. Původní teplota pramene se pohybovala v rozpětí 25–38 °C a obsah minerálů ve vodě byl obdobný, jako v případě pramenů teplických.
Poloha Obřího pramene a Obřího mlýna v Lahošti na mapě z 19. století
Vydatnost pramene byla velice silná, činila 27 až 42 litrů vody za sekundu. Síly pramene, kterému se začalo přezdívat Obří pramen (německyRiesenquelle), bylo dokonce nejpozději na počátku novověku využito k pohonu vodního mlýna, nazývaného podle pramene Obří mlýn (Riesenmühle).[1][2][3] Poloha pramene a mlýna je mj. zachycena na mapě tzv. prvního vojenského mapování z let 1764–1768.[2] Objekt bývalého mlýna se nachází v Lahošti v ulici Na Vypichu čp. 40 a je od vodárenské věže vzdálený zhruba sto metrů vzdušnou čarou směrem na severozápad.[4][2]
Valdštejnové, majitelé duchcovského panství, nechali v 18. století poblíž Obřího pramene postavit kamennou vodárenskou věž, ze které vedlo dřevěné potrubí do duchcovských lázní. Tyto později zaniklé lázně se nacházely v tzv. Gränzu neboli Grenzu, skupině domů u výjezdu z Duchcova směrem na Teplice poblíž nynější duchcovské železniční zastávky.[1]
K významné změně došlo až v druhé polovině 19. století. Již od června roku 1878 v důsledku rozvíjející se těžby uhlí vydatnost Obřího pramene klesala.[3] Pramen pak zcela zmizel po průvalu na nedalekém dole Döllinger, k němuž došlo 10. února 1879. Od toho dne lahošťská vodárenská věž přestala sloužit svému účelu a na nějaký čas byl zastaven i provoz Obřího mlýna.[1][2] Práce na úpravě Obřího pramene, který byl vybrán jako pozorovací bod stavu teplických pramenů, byly zahájeny koncem roku 1881. Věž zůstala až do 21. století prázdná a bez využití.[1]
Znak obce Lahošť: v horní polovině jsou symboly pramenů, v dolní je vyobrazení keltského pokladu
Nález pokladu
Při hloubení v prameništi Obřího pramene poblíž vodárenské věže byl v lednu roku 1882 nalezen ve skalní trhlině v hloubce přibližně šesti metrů ve stěně vřídla[5]bronzový poklad, pocházející ze 4. století před naším letopočtem, tj. z období keltského osídlení v Čechách.[3] Nález tvořil bronzový kotel, v němž bylo uloženo na 2000 bronzových předmětů – náramků, náhrdelníků, spon, prstenů a dalších artefaktů. Předpokládá se, že tyto předměty, pocházející z různých částí Evropy, zde uložili poutníci do místního pramene jako oběť.[6] Jednotlivé předměty ze zmíněného souboru, označovaného podle tehdejšího panství jako Duchcovský poklad, byly hned po nálezu rozebrány sběrateli a institucemi z celé Evropy. Nelze je proto spatřit na jednom místě, neboť byly uloženy v řadě tuzemských i zahraničních muzeí. V České republice jsou to muzea v Českých Budějovicích, Chomutově, Duchcově, Hradci Králové, Kutné Hoře, Litoměřicích, Mostě, Praze (Národní muzeum), Teplicích, Ústí nad Labem a v Karlových Varech, v zahraničí pak muzea ve Vídni (Přírodovědné muzeum), dále muzea v Norimberku, Berlíně, Drážďanech, Mohuči a v Londýně.[1][3] Existuje dokonce domněnka, že poklad mohl původně obsahovat až dvojnásobný počet předmětů, tj. kolem 4000. Oficiálně však zůstává potvrzeno cca 1600 kusů, z nichž většina zůstala v tuzemských institucích.[1][6]
Popis
Obří pramen se nachází v hloubce asi 35 metrů na pravém břehu potoka Bouřlivce, v severozápadní části vesnice poblíž hranice katastrálního území Lahoště a sousedního Jeníkova. Teplota termální vody se po průvalu a úpravách výrazně snížila, nyní se pohybuje v rozmezí 15 až 20 °C. Proud vody z pramene teče směrem k Teplicím.[3][5] Obří pramen a teplické prameny jsou propojené, voda z Obřího pramene musela být vždy průběžně odčerpávaná, aby nedošlo k haváriím a poškození domů například přímo v Teplicích.[7]
Vodárenská věž je patrový podsklepený objekt, vybudovaný na čtvercovém půdorysu o rozměrech přibližně 8 × 8 metrů. Věž, která je postavená z kamenného zdiva, doplněného cihlami, byla původně hladce omítnutá. Barokní stavba je patnáct metrů vysoká se stanovou střechou, krytou pálenými bobrovkami.[1] Fasády jsou mezi přízemím a patrem rozčleněny hlavní fabionovou a kordonovou pásovou římsou. V severovýchodním průčelí jsou nad sebou dveřní otvory do suterénu a přízemí. Některá původní okna jsou zazděná, avšak ve zdivu jsou menší otvory z doby, kdy tyto prostory patrně sloužily jako holubník.
Na jihozápadní straně věže se terén zvedá až do výše jejího přízemí. Původně byl ve věži umístěný trkač, sloužící k čerpání vody, do současnosti se však nic z původního technologického zařízení nedochovalo.[1] Věž stojí v ohrazeném areálu na pozemku č. 52, který je v majetku obce Lahošť.
↑ abDuchcovský poklad přinesl nové poznatky. Vědci našli důkaz o migraci Keltů [online]. Praha: Český rozhlas, Radio Prague International, 2021-08-04 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
↑Duchcov nemá vodu z Obřího pramene. Kvůli sporům o vlastnictví přepravního potrubí [online]. Český rozhlas Sever, 2016-07-07 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
Literatura
BARTOŠKOVÁ, Eva, et al. Duchcovský poklad v Lahošti. Evropský fenomén. 1. vyd. Duchcov: Kapucín, 2008. 94 s. ISBN978-80-86467-18-4.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
