Výprachtice (německy Weipersdorf) jsou podorlickou obcí, nacházející se v okrese Ústí nad Orlicí. Nejbližším městem je osm kilometrů vzdálené Jablonné nad Orlicí, tradičním spádovým městem je však pro obyvatele Výprachtic, již desítky let, deset kilometrů vzdálený Lanškroun. Žije zde 960[1] obyvatel.
Historie
Výprachtice jsou poprvé zmiňovány roku 1304 v donační listině Václava II., kterou se vlastníkem celého Lanškrounska stal Zbraslavský klášter. Zmíněny jsou pod jménem Wiprechtsdorf, což zřejmě odkazuje na lokátora, který zde prováděl kolonizaci.
Prvním výprachtickým rychtářem, jehož jméno se dochovalo, byl Mikšík Perda, který ve Výprachticích zastupoval vrchnost v roce 1402. Podle údajů z roku 1542 patřilo k úřadu rychtáře několik řemeslníků, pět poddaných, mlýn, sedm tenat k honitbě kolem vsi, právo šenku a právo vaření pivo v lázni. Za to musel rychtář k obecní potřebě chovat býka a kance a pro vrchnost se starat o chrta nebo vola. Za válečného stavu musel rychtář vyzbrojit pacholka s koněm a vyplácet mu žold. Vrchnostenskou správu ovšem nevykonával sám rychtář, od začátku 17. století fungoval i vrchnostenský dvůr a ovčín, kde museli poddaní pod šafářovým dohledem robotovat, a to až zrušení dvoru na konci 18. století.
Během třicetileté války vesnicí nejméně dvakrát prošla švédská vojska. Poprvé zde 27. října 1646 přenocovaly oddíly polního maršálka Arvida Witteberga, táhnoucí na Šumperk. Dne 7. ledna 1648 pak Výprachtice dopadly mnohem hůře, když kontribuci vymáhající Švédové vypálili několik stavení včetně rychtářovy stodoly.
Výprachtická fara
Od 16. století fungovala ve Výprachticích protestantská fara, která byla v souvislosti s rekatolizací zrušena. Kněz Jan Buffler byl zavražděn císařskými vojáky u dodnes stojící památné lípy. V roce 1663 byly Výprachtice přifařeny k obnovené katolické faře v Jablonném nad Orlicí. Lokálie se Výprachtice dočkaly až roku 1779, fary pak v roce 1853.
Novodobé dějiny
Pomník obětem první světové války od Čeňka Vosmíka
Rurální pošta (poštovní schránka) fungovala od roku 1874, samostatná pošta pak od roku 1893. Četnické stanice se Výprachtice dočkaly roku 1888. Roku 1896 byl ve Výprachticích ustaven Spořitelní a záložní spolek, takzvaná Kampelička. V roce 1931 pak v obci vznikla i Raiffeisenova záložna.
Navzdory naprosté většině českého obyvatelstva Výprachtic byla obec v roce 1938 přivtělena k Třetí říši. Po odsunu Němců se část obyvatelstva odstěhovala do uvolněných usedlostí v Lanškrouně i jiných okolních obcích. V roce 1950 byly zrušeny čtyři hostince, dva obchody se smíšeným zbožím, řeznictví, pekařství a mnohé další živnostenské provozovny. Zemědělská kolektivizace se setkala s malým pochopením, nejtvrdší odpůrci skončili v kriminále a někteří rolníci nevstoupili do jednotného zemědělského družstva nikdy.
Roku 1953 byl postaven vodovod v části obce Halda. Hasiči se dočkali nové zbrojnice v letech 1962–1965, roku 1972 vyrostla budova sloužící Místnímu národnímu výboru, poště a lékařské ordinaci. Roku 1978 byla postavena budova mateřské školy, k základní škole byla v roce 1985 přistavěna další část, což bylo spojeno s celkovou rekonstrukcí školy.
V devadesátých letech 20. století byla provedena kompletní rekonstrukce a modernizace vodovodní sítě, když byly vybudovány nové vodojemy i čistička odpadních vod. Stále pokračuje rekonstrukce školy, kam se přestěhovala i škola mateřská. V současné době probíhá debata o výstavbě větrné elektrárny.
Přírodní poměry
Výprachtice se rozkládají v nadmořské výšce od 510 do 875 metrů nad mořem. Část obce leží na úbočí Bukové hory (958 metrů nad mořem), kde taktéž pramení obcí protékající řeka Moravská Sázava. V obci se nachází 240 obytných domů a 175 rekreačních objektů.
Části obce
Výprachtice se skládají ze tří historických obcí – Výprachtic, Koburku a Valteřic. V roce 1951 byly k Výprachticím připojeny po odsunu německého obyvatelstva vylidněné Valteřice a roku 1975 byl s Výprachticemi sloučen i Koburk.
Hospodářství
Ve vsi funguje zemědělské družstvo Agrospol Výprachtice firma Kovo Beran, OVAZ a další.
Společnost
Školství
Osoba rektora, který se ve Výprachticích věnoval školství, je poprvé připomínána roku 1591. Jmenovitě je ale doložen až rektor Jan Mach, a to v roce 1651. V souvislosti se školskými reformami Marie Terezie byla ve Výprachticích roku 1774 založena triviální škola, která v roce 1789 dostala novou budovu. V polovině 19. století už stará budova velmi chátrala, v roce 1860 tak byla vybudována škola nová. Postupně ve Výprachticích vznikla škola pětitřídní a roku 1897 i škola měšťanská. V letech 1905-1906 vyrostla další školská budova, která svému účelu slouží dodnes.[4]
Spolky
Nejstarším doloženým spolkem je hasičský sbor, který funguje dodnes již od roku 1883. Národní jednota severočeská zaměřující se na ochranu českých menšin zahájila se své působení ve Výprachticích roku 1885, pořádajíc častá divadelní představení. Vlastní výprachtický ochotnický sbor vznikl roku 1922. Ve Výprachticích též fungovaly všechny významné tělocvičné spolky: Sokol byl založen roku 1919, Orel rovněž 1919 a Dělnická tělocvičná jednota roku 1937. Dnes funguje obnovený Sokol. Kromě něj ještě např. Český zahrádkářský svaz a Myslivecké sdružení.
