Východoevropský oligarcha je termín pro obchodního nebo průmyslového magnáta ve Východní Evropě, především v postsovětských republikách, který rychle zbohatl po rozpadu SSSR. Termín pochází z ruštiny[zdroj?] a nemusí nutně znamenat, že oligarcha má politickou moc (jak by slovo odvozené od oligarchie mohlo naznačovat). Někteří oligarchové nicméně politickou moc mají. Přesná definice východoevropského typu oligarchy a jeho specifika oproti dalších mocným osobám označitelným jako "oligarchové" není ale ustálená.
Ze států bývalého východního bloku se oligarchové objevili především v Rusku a na Ukrajině, kde tomu zavdal předpoklady naprostý rozpad a rozklad státních struktur v 90. letech 20. století, což jim umožnilo dostat se k majetku v některých případech i kriminální činností. V bývalých sovětských satelitních a v baltských státech se sice zbohatlíci objevili také, ale v menší míře a bez reálné politické moci. Někteří analytici přirovnávají moderní ruské oligarchy ke středověkým bojarůmMoskevského knížectví.[1] V Bělorusku a Kazachstánu[zdroj?!] se moci brzy chopili diktátoři, kteří vzestupu oligarchů zabránili. V Bělorusku také existují „oligarchové,“ ale jsou výrazně chudší a poplatní režimu.[2]
Michail Chodorkovskij, bývalý vlastník ropné společnosti Jukos, 11 let vězněn v době vlády Vladimira Putina, většina jeho majetku přešla do vlastnictví státních společností
Éra bezmezné moci některých oligarchů skončila rokem 2000 s nástupem Vladimira Putina do prezidentské funkce. Někteří oligarchové, kteří se postavili proti novému vládci Kremlu, přišli o svůj majetek nebo skončili ve vězení.
Petro Porošenko, podle údajů časopisu Forbes z března 2014 je sedmým nejbohatším Ukrajincem.[3] Vlastní mj. firmu Rošen, která je největším ukrajinským výrobcem čokolády, a je tak znám pod přezdívkou čokoládový král.[4] V červnu 2014 se stal prezidentem Ukrajiny.