PROFILPELAJAR.COM

Vélair 88 a Vélair 89 jsou letadla poháněná lidskou silou, která byla postavena v letech 1988 a 1989 v Německu. Jejich konstruktérem je Peer Frank.

Vélair 88

Vznikl v roce 1988, první let absolvoval 9. srpna 1988. Jeho křídla byla později použita na Stuttgartské univerzitě pro stavbu solárního letadla Icaré 1.

Konstrukčně bylo toto Letadlo hornoplošníkem klasické koncepce s tlačnou vrtulí umístěnou za ocasními plochami ve tvaru T. U letadla byly ve velké míře použity uhlíkové kompozitní materiály (karbon), polystyren a fólie Hostaphan.

Technické údaje

Délka: ?
Výška: ?
Rozpětí: 21,7 m
Plocha křídla: 16,4 m²
Koeficient štíhlosti křídla: 27
Hmotnost (prázdná): 37,9 kg
- Hmotnost samotného křídla: 23,8 kg
Hmotnost (maximální vzletová): 100 kg
Vrtule: dvoulistá karbonová o průměru 2,7 m
- Otáčky: 190 ot. / min
Rychlost: ? km/h
Stoupavost: ? m/s
Profil křídla: FX 63-137

Vélair 89

Vznikl v roce 1989 přestavbou původního Vélair 88. Změna byla hlavně v použití nového lehčího (ale křehčího) křídla s větším rozpětím, nosnou plochou a větší štíhlostí. Vélair 89 svůj první let absolvoval 24. září 1989. Později se předvedl na festivalu lidskou silou poháněných strojů v Interlakenu (Švýcarsko), který se konal ve dnech 14-22. srpna 1999. Následně byly na internetových stránkách skytec-engineering.de nabízeny „Demo lety“ plánované na červen 2001.