Uzbecký chanát Oʻzbek xonligi ←  ←  1428–1471  →  → vlajka
Geografie Uzbecký chanát roku 1448
Hlavní město	Chimgi-Tura (1428–1446) Sighnaq (1446–1469) Lasi (1469–1471)
Obyvatelstvo
Jazyky	karlučtina
Náboženství	sunnitský islám, nakšbandíjský súfismus
Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Vznik	1428
Zánik	1471
Státní útvary a území
Předcházející Zlatá horda Tímúrovská říše Následující Bucharský chanát Kazašský chanát

Uzbecký chanát (uzbecky Oʻzbek xonligi) byl šejbanidovský stát, který existoval v letech 1428–1471. Navzdory krátké době své existence patřil ke klíčovým mocnostem ve střední Asii. Ovládal nejen téměř celé území dnešního Uzbekistánu, ale i část dnešního Kazachstánu, Turkmenistánu a jižního Ruska. Prvním hlavním městem bylo Čimgi-Tura (dnešní Ťumeň v Rusku), pak to byl Signoq v dnešním Kazachstánu a nakonec krátce Iasy (dnešní Turkestán v Kazachstánu). Zakladatelem a jedním ze dvou panovníků chanátu byl Abu'l Chajr-chán, jemuž k moci významně dopomohl vládce Tímúrovské říše Ulugbeg, ovšem Uzbecký chanát pak získal řadu území právě na úkor Timurovců (například hlavní město Chórezmu Kuňja-Urgenč roku 1431). Část území uzmul také Zlaté hordě. Abu'l Chajrův syn a druhý chán Šejch Hajdar byl zabit v boji se Sibiřským chanátem, čímž se stát rozpadl. Abulchajrovská dynastie ale okolo roku 1500 vytvořila nový stát zvaný Bucharský chanát, do jehož čela se postavil Abu'l Chajrův vnuk Muhammad Šejbání.^[1] Ještě před zánikem Uzbeckého chanátu se z něj odštěpila významná skupina nomádů, vedená Žanibekem a Kerejem, která pak založila Kazašský chanát. Abu'l Chajr padl právě v boji z Kazachy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uzbek Khanate na anglické Wikipedii.