Uhličitan strontnatý

Uhličitan strontnatý
Vzhled
Vzhled
Obecné
Systematický názevUhličitan strontnatý
Triviální názevStroncianit
Sumární vzorecSrCO3
VzhledBílá či našedlá práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS1633-05-2
Vlastnosti
Molární hmotnost147,63 g/mol
Teplota rozkladu1 290 °C (1 563 K)
Hustota3,5 g/cm3
Rozpustnost ve voděTéměř nerozpustný, asi 1,1 mg/100 ml
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná
Bezpečnost
NFPA 704
0
1
0
Teplota vznícenínehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uhličitan strontnatý je bílá, krystalická, hygroskopická, anorganická sloučenina se vzorcem SrCO3. V přírodě se vyskytuje jako minerál stroncianit.

Výroba a reakce

Tuto látku je možno vyrábět reakcí hydroxidu strontnatého s oxidem uhličitým:
Sr(OH)2 + CO2 → SrCO3 + H2O
Tuto látku je možno vyrábět podvojnou záměnou, zejména reakcí dusičnanu strontnatého s uhličitanem sodným, reakce probíhá takto:
Sr(NO3)2 + Na2CO3 → SrCO3 + 2 NaNO3
Při této reakci se dá oddělit uhličitan od dusičnanu jednoduchou filtrací. Uhličitan strontnatý je velice málo rozpustný, zatímco dusičnan sodný je dobře rozpustný ve vodě.
Tato látka se při zahřívání na asi 1290 °C rozpadá na oxid strontnatý a oxid uhličitý:
SrCO3 —t→ SrO + CO2
Tato látka může být využita na výrobu složitějších strontnatých solí. Stačí provést reakci dané kyseliny a uhličitanu strontnatého. Jako příklad může být chlorid strontnatý či dusičnan strontnatý, dle rovnice:
SrCO3 + 2HCl → SrCl2 + CO2 + H2O
SrCO3 + 2HNO3 → Sr(NO3)2 + CO2 + H2O
Ostatní soli se vytvářejí velice podobně.

Využití

Ohňostroj v Praze, s nejvyšší pravděpodobností se sloučeninami stroncia

Podstatná část této látky se spotřebovává na výrobu pyrotechniky. Soli stroncia barví plamen do ostře červena, čehož se využívá u ohňostrojů. Někdy bývá nahrazeno levnějšími sloučeninami vápníku, které však nemají tak zářivou barvu. Tato látka se používá i na výrobu keramiky jako glazura.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Strontium carbonate na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Anorganické soli strontnaté
Halogenidy a pseudohalogenidy
Soli kyslíkatých kyselin

(neuvedeny soli
se záměnou kyslíku za jiný prvek,

složené a „zásadité“)
Chlornan strontnatý (Sr(OCl)2) • Chloritan strontnatý (Sr(ClO2)2) • Chlorečnan strontnatý (Sr(ClO3)2) • Chloristan strontnatý (Sr(ClO4)2) • Bromičnan strontnatý (Sr(BrO3)2) • Jodičnan strontnatý (Sr(IO3)2) • Jodistan strontnatý (Sr(IO4)2) • Siřičitan strontnatý (SrSO3) • Síran strontnatý (SrSO4) • Dithionan strontnatý (SrS2O6) • Seleničitan strontnatý (SrSeO3) • Selenan strontnatý (SrSeO4) • Telluričitan strontnatý (SrTeO3) • Telluran strontnatý (SrTeO4) • Dusnan strontnatý (Sr(NO)2) • Dusitan strontnatý (SrNO2) • Dusičnan strontnatý (SrNO3) • Dihydrogenfosfornan strontnatý (Sr(H2PO2)2) • Hydrogenfosforitan strontnatý (SrHPO3) • Dihydrogenfosforitan strontnatý (Sr(H2PO3)2) • Fosforečnan strontnatý (Sr3(PO4)2) • Hydrogenfosforečnan strontnatý (SrHPO4) • Dihydrogenfosforečnan strontnatý (Sr(H2PO4)2) • Difosforečnan strontnatý (Sr2P2O7) • Metafosforečnan strontnatý (Sr(PO3)2) • Diarsenitan strontnatý (Sr2As2O5) • Metaarsenitan strontnatý (Sr(AsO2)2) • Hydrogenorthoarseničnan strontnatý (SrHAsO4) • Diarseničnan strontnatý (Sr2As2O7) • Antimoničnan strontnatý (Sr(Sb2O3)2) • Uhličitan strontnatý (SrCO3) • Šťavelan strontnatý (Sr(CO2)2) • Křemičitan strontnatý (SrSiO3) • Cíničitan strontnatý (SrSnO3) • Orthoolovičitan strontnatý (Sr2PbO4) • Titaničitan strontnatý (SrTiO3) • Zirkoničitan strontnatý (SrZrO3) • Železan strontnatý (SrFeO4) • Chroman strontnatý (SrCrO4) • Dichroman strontnatý (SrCr2O7) • Trichroman strontnatý (SrCr3O10) • Molybdenan strontnatý (SrMoO4) • Wolframan strontnatý (SrWO4) • Uranan strontnatý (SrUO4) • Manganistan strontnatý (Sr(MnO4)2) • Orthovanadičnan strontnatý (Sr3(VO4)2) • Metavanadičnan strontnatý (Sr(VO3)2) • Peroxovanadičnan strontnatý (Sr(VO4)2) • Boritan strontnatý (Sr(BO2)2) • Hlinitan strontnatý (Sr(AlO2)2)
Soli tvořené záměnou vodíku
ze sloučenin typu prvekx – vodíky