Ubrus, zdrobněle ubrousek, je doplněk, který slouží ke zvýšení estetické hodnoty pokrývané plochy a případně její ochrany před poškozením a ušpiněním. Nejčastěji se využívá na pokrytí stolu. Ubrus může zakrývat celou plochu nebo jen její část.

První dochovaná zmínka o ubrusu pochází od římského básníka Marcuse Valeriuse Martialise z doby kolem 100 n. l.^[1] Původně Římané stolovali vleže, přičemž používali lněné látky různé velikosti. Na otření rukou používali menší čtverečky plátka zvané "mappa", což je slovo pocházející z punštiny. Svůj původ tak tyto ubrousky mohou mít v Kartágu.^[2] Větší kusy zvané "mantele" si pak přehodili přes sedadla, aby tak zachytili zbytky jídla. V průběhu let se mantele prodlužovaly s tím, jak se měnila poloha při jídle.

V umění se pak objevují ubrusy např. v dílech Přebohaté hodinky vévody z Berry z počátku 15. století či v Poslední večeři od Leonarda Da Vinci z konce 15. století.^[1]

Pro výrobu běžných ubrusů jsou nejčastěji užívány textilie, obvykle bavlněné, vlněné, z umělých vláken atd. Ubrus může též být vyroben s voděodolnou, oleofobní či podobnou úpravou,^[3] z plastu, lýčí, rákosu či jiných vhodných materiálů.

Ubrusy se přizpůsobují tvaru stolů, a tak se lze setkat s ubrusy čtvercovými, obdélníkovými, kruhovými i oválnými. Správně zvolená velikost ubrusu se pak uvádí o 20 – 30 centimetrů větší než samotná deska stolu.^[4] Kromě klasického ubrusu, který zakrývá celou desku, existují ještě ubrusy, které zakrývají jen část stolu. Běhoun má tvar úzkého šálu, který se pokládá doprostřed stolu a na jeho konci přesahuje přes jeho okraje. Napron (či naperon) je pak menší čtvercový ubrus, který se umisťuje doprostřed stolu.

V Československu se mezi světovými válkami rozšířilo tzv. anglické prostírání.^[5] Tento způsob vznikl ve snaze dát vyniknout kráse leštěné desky stolu. Na stole není velký ubrus, místo něj se před hosty prostírají ubrousky ze silnějšího plátna – jednoduché i vyšívané, zdobené paličkovanou krajkou nebo monogramem. Používají se i podložky z jiných materiálů – z lýka, plastu apod. Ve středu stolu bývá položen tzv. „běhoun“. Nejvhodnější je toto prostírání pro denní stolování, případně pro prostírání na konferenčním stolku.

Oblíbený je trik, kdy předvádějící z plného stolu dokáže jedním rychlým pohybem strhnout ubrus, aniž by z něj spadlo rozestavěné nádobí.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ubrus na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo ubrus ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.