USS Carney (DDG-64)

USS Carney (DDG-64)
USS Carney (DDG-64)
Základní údaje
Vlajka
Typtorpédoborec
TřídaArleigh Burke
Číslo trupuDDG-64
Uživatelévlajka US Navy
Lodní znakZnak lodi
Jméno podleamerický admirál Robert Carney
Objednána16. ledna 1991
Zahájení stavby3. srpna 1993
Spuštěna na vodu23. července 1994
Uvedena do služby13. dubna 1996
Osudaktivní (2023)
Takticko-technická data
Výtlak9 033 t (plný)
Délka153,8 m
Šířka20,4 m
Ponor6,3 m
PohonLM2500
Rychlost30 uzlů (56 km/h)
Dosah4 400 nám. mil (8 150 km) při 20 uzlech (37 km/h)
Posádka346 důstojníků a námořníků
Výzbroj1× 127mm Mk 45
2× Mk 141 (4 hl.)
RGM-84 Harpoon

Mk 41

Tomahawk TLAM
VL-ASROC
RIM-156 SM-2

2× 25mm M242 Bushmaster
2× 20mm Phalanx
4× 12,7mm kulomet
2× Mk 32 (3 hl.)

Mk 46
ElektronikaAN/SPY-1D
LetadlaMH-60R Seahawk

USS Carney (DDG-64) je americký torpédoborec třídy Arleigh Burke. Je čtrnáctou postavenou jednotkou své třídy. Postaven byl v letech 1993–1996 loděnicí Bath Iron Works ve městě Bath ve státě Maine. Torpédoborec byl objednán v roce 1991, dne 3. srpna 1993 byla zahájena jeho stavba, hotový trup byl spuštěn na vodu 23. července 1994 a 13. dubna 1996 byl zařazen do služby.[1]

Služba

127mm lodní kanón Mk 45
Carney

První nasazení plavidla proběhlo ve Středomoří a na Blízkém východu od října 1997 do dubna 1998. Od září 1999 byl torpédoborec nasazen do bojové skupiny letadlové lodě USS John F. Kennedy operující ve Středomoří a Arabském zálivu. Nasazení ukončil v březnu 2000.[2] Mezi únorem a zářím 2002 se Carney, opět ve skupině letadlové lodě John F. Kennedy, účastnil operace Trvalá svoboda.[2]

Prosperity Guardian

Dne 19. října 2023 se Carney stal první válečnou lodí, která zasáhla proti raketám a dronům, kterými jemenští Hútíjové po vypuknutí války mezi Izraelem s Hamásem začali útočit na mezinárodní dopravu v Rudém moři.[3] Loď byla nasazena do mezinárodní vojenské Operace Prosperity Guardian, která byla v reakci na krizi v Rudém moři spuštěna v prosinci 2023 koalicí států vedených Spojenými státy americkými. Jejím cílem bylo zajištění bezpečné plavby v Rudém moři, Adenském zálivu a průlivu Mandeb.

V noci z 12. na 13. ledna 2024 Carney zaútočil na radarovou stanici Húsíů za použití střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Húsiové však obvinili Američany z ostřelování jemenského hlavním města Saná.[4][5]

Carney během svého nasazení v Rudém moři provedl 51 zásahů proti hútíjským dronům a raketám. Jen při prvních z těchto zásahů torpédoborec zlikvidoval patnáct dronů a čtyři řízené střely. Kromě vlastních řízených střel přitom využíval i svůj 127mm kanón Mk.45 a dokonce systém bodové obrany Phalanx. Po návratu byla celá posádka oceněna stužkou Combat Action Ribbon, což je vyznamenání, které nebylo uděleno celé lodní jednotce od války v Zálivu.[3]

Odkazy

Reference

  1. USS CARNEY (DDG 64) [online]. Naval Vessel Register [cit. 2013-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-12. (anglicky) 
  2. a b USS CARNEY DDG 64 [online]. US Carriers.net [cit. 2013-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b USS Carney’s Red Sea Operations Highlight 5-inch Deck Gun’s Anti-Air Capability [online]. The War Zone, rev. 2024-12-06 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. USA znovu útočily na jemenské hútíe. Tvrdí, že cílem byl radar, podle povstalců bylo terčem město. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-01-13 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  5. USA znovu útočily na Húsíje. Terčem byl radar jemenských povstalců, tvrdí americká armáda. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2024-01-13 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy