PROFILPELAJAR.COM

Třída Veer
	INS Veer (K40)
Obecné informace
Uživatel	Indické námořnictvo
Typ	korveta
Lodě	13
Osud	aktivní (2018)
Předchůdce	třída Arnala
Nástupce	třída Abhay
Technické údaje
Výtlak	480 t (standardní); 600 t (plný)
Délka	56,5 m
Šířka	10,5 m
Pohon	COGAG
Rychlost	35 uzlů
Posádka	50
Výzbroj	1× 76mm kanón; 2× 30mm kanón AK-630; 4× SS-N-2 (4×1); SA-N-5

Třída Veer je třída protiponorkových korvet indického námořnictva. Jedná se o modifikaci sovětské třídy Tarantul. Ve třech skupinách bylo postaveno 13 jednotek této třídy. Objednávka dalších dvou lodí byla později zrušena. Dvanáct z nich je stále v aktivní službě, zatímco Prahar se potopil roku 2006 po kolizi s kontejnerovou lodí MV Rajiv Gandhi.^[2]

Stavba

Jednotky třídy Veer:^[3]

Jméno	Loděnice	Vstup do služby	Status
INS Veer (K40)	Voloďarskij	12. května 1987	vyřazena 28. dubna 2016^[4]
INS Nirbhik (K41)	Voloďarskij	3. února 1988	vyřazena 11. ledna 2018^[5]
INS Nipat (K42)	Voloďarskij	15. ledna 1989	vyřazena 28. dubna 2016
INS Nishank (K43)	Voloďarskij	12. září 1989	vyřazena 3. června 2022
INS Nirghat (K44)	Voloďarskij	4. června 1990	vyřazena 11. ledna 2018^[5]
INS Vibhuti (K45)	Mazagon Dock Limited	3. června 1991	aktivní
INS Vipul (K46)	Mazagon Dock Limited	16. března 1992	aktivní
INS Vinash (K47)	Goa Shipyard Limited	20. listopadu 1993	aktivní
INS Vidyut (K48)	Goa Shipyard Limited	16. ledna 1995	aktivní
INS Nashak (K83)	Goa Shipyard Limited	29. prosince 1994	aktivní
INS Prahar (K98)	Goa Shipyard Limited	1. března 1997	potopen po kolizi
INS Prabal (K92)	Mazagon Dock Limited	12. září 2000	aktivní
INS Pralaya (K91)	Mazagon Dock Limited	18. prosince 2002	aktivní

Konstrukce

První skupina (Veer)

První pětici lodí, Veer, Nirbhik, Nipat, Nishank a Nirghat, pro Indii postavila sovětská loděnice Volodarskij. Dokončeny byly v letech 1987–1990. Mají standardní výtlak 480 t a 600 t plný. Výzbroj tvoří jeden 76mm kanón v dělové věži na přídi, dále dva systémy AK-630 s 30mm kanóny, čtyři protilodní střely SS-N-2 a konečně protiletadlový komplet SA-N-5. Pohon je koncepce COGAG.

Druhá skupina (Vibhuti)

Dalších šest korvet, Vibhuti, Vipul, Vinash, Vidyut, Nashak a Prahar, postavily indické loděnice Goa a Mazagon. Dokončeny byly v letech 1991–1997. Liší se mírně většími rozměry, jejich délka je 56,9 metru a šířka 10,6 metru. Výzbroj je shodná.

Třetí skupina (Prabal)

Dodatečně byly postaveny ještě vylepšené jednotky Prabal a Pralaya, dokončené v indických loděnicích v letech 2000–2002. Objednávka na další dvě korvety této série byla zrušena. Úderná síla obou lodí se značně zvýšila díky instalaci 16 protilodních střel SS-N-25. Pohon je opět koncepce COGAG. Pohonný systém tvoří dvě dvojice plynových turbín. Rychlost je až 40 uzlů.

Odkazy

Reference

↑ Následující údaje platí pro první pětici lodí.
↑ Předčasný konec služby INS Vindhyagiri. ATM. 2011, roč. 43, čís. 2, s. 71. ISSN 1802-4823.
↑ K 40 Veer Class (Sov. Tarantul I) [online]. Globalsecurity.org [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Indian Navy decommissions two Veer-class ships [online]. Navaltoday.com [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Indian Navy decommissions Veer-class corvettes ‘Nirbhik’ and ‘Nirghat’ [online]. Navaltoday.com [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.