9000 nám. mil při 7 uzlech (na hladině) 83 nám. mil při 4 uzlech (pod hladinou)
Posádka
32
Výzbroj
1× 88mm kanón 2× 500mm torpédomet 4 torpéda 34 min
Ostatní
hloubka ponoru 50 metrů
Třída U 71 (jinak též třída UE, či třída UE I) byla třída oceánských minonosných ponorek německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem bylo postaveno 10 jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1915–1918. Dvě sloužily pod Rakousko-uherskou vlajkou. Sedm jich bylo za války ztraceno. Po válce jednu získala Velká Británie a dvě Francie. Ta jednu ponorku zařadila do francouzského námořnictva.[2] Ve službě byla do roku 1933.
Od roku 1916 sloužila jako Rakousko-uherská U 72. Dne 1. listopadu 1918 potopena vlastní posádkou. Vrak ponorky byl objeven v roce 2006 poblíž obce Molunat, ale dlouho byl chybně považován za ponorku SM UC-24. V roce 2024 identifikaci vraku jako U 72 potvrdili potápěči ze skupiny Czech Diving Team.[3]
U 73
Kaiserliche Werft, Danzig
1915
1915
říjen 1915
Od roku 1916 sloužila jako Rakousko-uherská U 73. Dne 30. října 1918 potopena vlastní posádkou.
U 74
Kaiserliche Werft, Danzig
1915
1915
listopad 1915
Dne 27. května 1916 potopena v Severním moři britskými trawlerySearanger, Oku, Rodino a Kimberley.
U 75
Vulcan, Hamburg
1915
1915
březen 1916
Dne 13. prosince 1917 potopena v Severním moři minou.
U 76
Vulcan, Hamburg
1915
1915
květen 1916
Dne 27. ledna 1917 potopena v Arktidě ruským trawlerem.
U 77
Vulcan, Hamburg
1915
1915
březen 1916
Dne 7. července 1916 potopena v Severním moři britským trawlerem.
U 78
Vulcan, Hamburg
1915
1915
duben 1916
Dne 28. října 1918 potopena v Severním moři britskou ponorkou HMS G2.
U 79
Vulcan, Hamburg
1915
1915
květen 1916
Roku 1918 předána Francii. Zařazena do francouzského námořnictva jako Victor Réveille, vyřazena 1933.
U 80
Vulcan, Hamburg
1915
1915
červen 1916
Roku 1919 předána Velké Británii.
Konstrukce
Výzbroj tvořil jeden 88mm kanón TK L/30 C/08, dva 500mm torpédomety (jeden příďový a druhý záďový) se zásobou čtyř torpéd a až 34 námořních min, které byly vypouštěny ze dvou 100mm trubic. Pohonný systém tvořily dva šestiválcové diesely o výkonu 900 bhp a dva elektromotory SSW o výkonu 800 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 10,6 uzlu na hladině a 7,9 uzlu pod hladinou. Dosah byl 5800 námořních mil při rychlosti 7 uzlů na hladině a 83 námořních mil při rychlosti 4 uzlů pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 50 metrů.[2]
Modifikace
V letech 1916 byly ponorky přezbrojeny jedním 105mm kanónem KL/45.[1]
Odkazy
Reference
↑ abcGARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN978-0-85177-245-5. S. 178. (anglicky)