Třída T 53

Třída T 53 / třída Duperré
Tartu (D636)
Tartu (D636)
Obecné informace
UživatelFrancouzské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě5
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída T 47
NástupceLa Galissonnière
Technické údaje Duperré (1957)
Výtlak2750 t (standardní)
3740 t (plný)
Délka128,6 m
Šířka12,7 m
Ponor5,4 m
Pohon4 kotle, 2 převod. turbíny
Rychlost34 uzlů
Posádka346
Výzbroj6× 127mm kanón (3×2)
6× 57mm kanón (3×2)
2× 20mm kanón (2×1)
6× 550mm torpédomet (2×3)
375mm protiponorkový raketomet Bofors (6 hl.)
RadarDRBI 10, DRBV 22A, DRBC 30
Technické údaje Duperré (1974)
Výtlak2800 t (standardní)
3900 t (plný)
Délka132,8 m
Výzbroj1× 100mm kanón
2× 20mm kanón (2×1)
MM.38 Exocet (4×1)
2× 550mm torpédomet (2×1)
Letadla1× vrtulník
RadarDRBV 22A, DRBV 50
SonarDUBV 43, DUBV 23

Třída T 53 (jinak též třída Duperré) byla třída torpédoborců francouzského námořnictva. Jednalo se o vylepšenou verzi třídy T 47, vybavenou modernější elektronikou a mírně modifikovanou výzbrojí. Třídu tvořilo pět torpédoborců, zařazených do služby v letech 19571958. Šestý La Galissonnière byl postaven podle změněného projektu a tvoří samostatnou třídu. Čtyři byly vyřazeny v letech 1977–1981, pouze modernizovaný Duperré sloužil až do roku 1992.

Stavba

Jednotky třídy T 53:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Duperré (D633) 1954 2. července 1955 8. října 1957 přestavěn na protiponorkovou loď, vyřazen 1992
La Bourdonnais (D634) 1954 15. října 1955 březen 1958 1977 vyřazen
Forbin (D635) 1954 15. října 1955 1. února 1958 1981 vyřazen
Tartu (D636) 1954 2. prosince 1955 5. února 1958 1980 vyřazen
Jauréguiberry (D637) 1954 5. listopadu 1955 červenec 1958 1977 vyřazen

Konstrukce

Tartu (D636)

Hlavňovou výzbroj plavidel tvořilo šest dvouúčelových 127mm kanónů ve dvoudělových věžích, šest protiletadlových 57mm kanónů ve dvoudělových věžích a dva 20mm kanóny. Údernou výzbrojí byly dva trojhlavňové 550mm torpédomety. Protiponorková výzbroj se změnila a tvořil ji jeden šestihlavňový 375mm protiponorkový raketomet Bofors. Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dvě převodové turbíny. Nejvyšší rychlost byla 34 uzlů.

Operační služba

Duperré (D633) po vyřazení

La Bourdonnais, Forbin, Tartu a Jauréguiberry během své služby neprodělaly žádnou větší modernizaci. Pouze u nich byl zvětšen můstek a instalován bojový informační systém SENIT 2. Na přelomu 70. a 80. let byly vyřazeny.

Duperré sloužil v letech 1967–1971 jako neozbrojené plavidlo pro zkoušky vlečného sonaru. Následně byla loď v letech 1972–1974 výrazně přestavěna do podoby protiponorkového plavidla. Byla z ní sejmuta veškerá výzbroj a v její zadní části vznikl hangár a přistávací plocha pro protiponorkový vrtulník Westland Lynx. Novou výzbroj tvořil jeden 100mm kanón, dva 20mm kanóny, čtyři protilodní střely MM.38 Exocet a dva pevné 550mm torpédomety. Pro detekci ponorek sloužil pevný trupový sonar DUBV 23 a vlečný sonar s měnitelnou hloubkou ponorku DUBV 43, spouštěný ze zádě. Dne 13. dubna 1978 Duperré ztroskotal u Brestu na mělčině a byl dva roky opravován. Vyřazen byl roku 1992.

Odkazy

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Externí odkazy