Třída Smith byla třídatorpédoborcůnámořnictva Spojených států amerických. Byla to první třída amerických torpédoborců schopná oceánských plaveb. Zároveň to byly první americké torpédoborce poháněné parními turbínami a poslední využívající jako palivo uhlí.[1] Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Torpédoborce byly nasazeny za první světové války, roku 1919 byly čtyři vyřazeny a poslední byl ještě dva roky využíván jako cvičný cíl a poté byl také sešrotován.
Stavba
Torpédoborce třídy Smith konstrukčně navazovaly na první třídy menších amerických torpédoborců, byly však výrazně zvětšeny a vyzbrojeny baterií rychlopalných 76mm kanónů. První tři plavidla byla objednána ve fiskálním roce 1907 a zbývající dvě ve fiskálním roce 1908.[1] V letech 1908–1910 bylo postaveno celkem pět torpédoborců této třídy. Na stavbě se podílely loděnice William Cramp & Sons ve Filadelfii, Bath Iron Works v Bathu a New York Shipbuilding Corporation v Camdenu.[2]
Od roku 1919 využíván jako cvičný cíl, 1921 sešrotován.
USS Lamson (DD-18)
Cramp
březen 1908
16. června 1909
únor 1910
Vyřazen 1919.
USS Preston (DD-19)
New York SB
duben 1908
14. července 1909
prosinec 1909
Vyřazen 1919.
USS Flusser (DD-20)
Bath Iron Works
srpen 1908
20. července 1909
říjen 1909
Vyřazen 1919.
USS Reid (DD-21)
Bath Iron Works
srpen 1908
17. srpna 1909
prosinec 1909
Vyřazen 1919.
Konstrukce
USS Flusser (DD-20)
Torpédoborce byly vyzbrojeny pěti 76mm kanóny Mk.III/V/VI v jednohlavňových postaveních a třemi 450mm torpédomety. Na palubě byla tři rezervní torpéda pro druhou salvu. Roku 1916 byl jeden 76mm kanón demontován a jednohlavňové torpédomety byly nahrazeny dvouhlavňovými, takže jejich počet vzrostl na šest. Další rezervní torpéda už nesena nebyla. Pohonný systém tvořily tři parní turbíny Parsons a čtyři kotle Mosher. Lodní šrouby byly tři. Výkon pohonného systému byl 10 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 28 uzlů. Dosah byl 2800 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[2]
Služba
Všech pět torpédoborců bylo ve službě za první světové války. Žádný nebyl ztracen. Roku 1919 byly čtyři vyřazeny a sešrotovány. Poslední Smith sloužil (společně s bitevní lodí USS Indiana (BB-1) a ponorkou USS G-1 (SS-19½)) ke zkouškám leteckého bombardování, které do listopadu 1920 probíhaly v Chesapeakské zátoce. Roku 1921 byl sešrotován.[1]
.jpg)
