Třída Forward byla třídalehkých křižníkůRoyal Navy. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1905–1921. Účastnily se první světové války. Jednalo se o menší křižníky označované jako Scouts. Měly sloužit jako vůdčí lodi torpédoborců, jejichž novým typům však již nestačily rychlostí.
Stavba
Britská admiralita objednala stavbu osmi malých průzkumných křižníků, které měly v boji podporovat britské torpédoborce. Zakázka byla rozdělena mezi čtyři loděnice, takže vznikly čtyři třídy křižníků po dvou jednotkách. Jednalo se o třídy Adventure, Forward, Pathfinder a Sentinel. Dvě jednotky třídy Forward postavila v letech 1903–1905 loděnice Fairfield v Govanu.[1]
Křižníky chránilo lehké pancéřování. Po dokončení nesly deset 76mm kanónů, osm 47mm kanónů a dva 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo dvanáct kotlů Thornycroft a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 16 500 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 25 uzlů.[1] Dosah byl 3000 námořních mil.[2]
Modifikace
Křižníky byly po dokončení kritizovány kvůli příliš slabé výzbroji. Nejprve byla jejich hlavní výzbroj posílena o dva 76mm kanóny a všechny 47mm kanóny nahradilo šest kusů ráže 57 mm. V letech 1911–1912 byla instalována nová výzbroj devíti 102mm kanónů.[1]
Osudy
Obě lodi byly v aktivní službě v době první světové války. Na jejím počátku byly součástí hlídkových sil kontradmirála George A. Ballarda. Foresight byl součástí 6. flotily torpédoborců a Forward vedl 10. flotilu torpédoborců.[3] Při německém ostřelování Scarborough, Hartlepoolu a Whitby dne 16. prosince 1914 byly křižníky Patrol, Forward a ponorka C 9 zaskočeny v přístavu Hartlepool dvěma bitevními a jedním obrněným křižníkem. Všem lodím se podařilo uniknout na moře, Patrol ale byl poškozen. Čtyři muži padli a sedm bylo raněno.[4] Od roku 1915 sloužily ve Středomoří. Obě lodi válku přečkaly — Foresight byl vyřazen roku 1920 a Forward roku 1921.[5]
Odkazy
Reference
↑ abcdeGARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 85. (anglicky)
↑HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. Dostupné online. 28-029-88. S. 58–59.