Třída D'Estienne d'Orves (jinak též typ A69) je třída malých fregatfrancouzského námořnictva určených k protiponorkovým operacím v pobřežních vodách a ke službě v zámoří. Francouzi je tradičně označují jako avíza. Do služby ve francouzském námořnictvu bylo zařazeno celkem 17 jednotek této třídy v letech 1976–1984 a šest předchozích francouzských fregat zakoupilo Turecko jako korveta třídy Burak v listopadu 2000. Další dvě jednotky roku 1976 objednalo pro své námořnictvo Jihoafrická republika jako korvety, ale nebyly nikdy dodány kvůli uvalení mezinárodního embarga na prodej zbraní Jihoafrické republice. V roce 1978 plavidla zakoupila Argentina a přejmenovala je na korveta třídy Drummond, později Argentina objednala třetí plavidlo. Ta je nasadila ve falklandské válce.
Francouzská plavidla této třídy a třídy Flamant ve službě nahradí oceánské hlídkové lodě vyvinuté v programu Patrouilleurs Hauturiers (původně Patrouilleur Océanique).[1]
Aktivní. Původně postavena pro francouzské námořnictvo jako Lieutenant de vaisseau Le Hénaff (F789), později koupena Jihoafrickou republikou jako SAS Good Hope, ale nikdy nedodána. Roku 1978 ji zakoupila Argentina jako Drummond (P-1).
Guerrico (P-32, ex P-2)
Argentina
1. října 1976
13. září 1977
9. listopadu 1978
Aktivní. Původně postavena pro francouzské námořnictvo jako Commandant l'Herminier (F791), později koupena Jihoafrickou republikou jako SAS Transvaal, ale nikdy nedodána. Roku 1978 ji zakoupila Argentina jako Guerrico (P-2).
Granville (P-33, ex P-3)
Argentina
1. prosince 1978
28. června 1980
22. června 1981
Vyřazena 30. sprna 2024.
Konstrukce
Elektroniku tvoří radary DRBN-32, DRBV-51A a DRBC-32E, sonar DUBA-25 a systém elektronického boje ARBR-16.[2] Lodě mohou nést i výsadkový oddíl 18 mužů. V dělové věži na přídi je umístěn 100mm kanón Creusot-Loire o délce hlavně 55 ráží. Lehkou hlavňovou výzbroj tvoří dva 20mm kanóny a dva 12,7mm kulomety. Údernou výzbrojí jsou dva protilodní střelyMM.38 Exocet (část dostala čtyři modernější MM.40 Exocet). Protiponorkovou výzbroj tvoří jeden šestihlavňový 375mm protiponorkový raketomet Bofors na zádi a čtyři pevné 550mm torpédomety se zásobou čtyř torpéd. Plavidla pohánějí dva diesely SEMT Pielstick 12PC2 V400 o celkovém výkonu 12 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Maximální rychlost je 23,3 uzlu. Dosah je 4500 námořních mil při 15 uzlech.
Odkazy
Reference
↑Euronaval: First details of the Patrouilleurs Océanique (PO) platform unveiled [online]. Navalnews.com, rev. 2020-10-23 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑Class d'Estienne d'Orves Frigate [online]. Worldwarships.com [cit. 2018-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-20. (anglicky)
Literatura
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN80-86158-02-0. S. 389.