Celkem bylo v letech 1956–1960 postaveno sedm jednotek této třídy. První čtyři byly objednány v rámci programu z roku 1955, přičemž v programech pro roky 1957–1958 byly objednány ještě další tři.[1]
Torpédoborce byly vyzbrojeny šesti 76,2mm kanóny ve dvoudělových věžích. Uprostřed trupu byl umístěn čtyřhlavňový 533mm torpédomet a přebíjecí zařízení s rezervní sadou torpéd. Protiponorkovou výzbroj tvořily dva salvové vrhače hlubinných pum Hedgehog a dvě skluzavky hlubinných pum. První čtveřice nesla radary OPS-1, OPS-2 a trupový sonar OQS-12. Druhá skupina této třídy nesla modernější radar OPS-15 a trupový sonar OQS-14.[1] Pohonný systém tvořily dva kotle a dvě převodové turbíny o výkonu 35 000 shp, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.[2]
Modernizace
V letech 1965–1967 dostaly Ajanami, Isonami a Takanami vlečný sonar OQA-1. Isonami a Šikinami byly v letech 1975–1976 upraveny na cvičné lodě – byly z nich demontovány torpédomety, které nahradily nové nástavby.[1]
↑ abcPEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN80-206-0414-6. S. 275.
.png)
