Vesnice je osídlena nejméně od 10. století. V roce 1499 tyrolská vojska postoupila k Tschlinu, ale místní hrdina Duonna Lupa je přesvědčil k ústupu, protože tvrdil, že vojska konfederace postupují proti nim. V letech 1621/22, během třicetileté války, byla vesnice těžce poškozena rakouskými vojsky. V roce 1854 se Tschlin stal samostatnou obcí. O dva roky později jej zasáhl rozsáhlý požár, při kterém téměř celá obec lehla popelem.
Hora Novella a pravý okraj údolí, kde se nachází obec Samnaun, celkem 18 km2 dnešního území Tschlinu a Valsotu, jsou sporným územím od počátku novověku. V roce 1868 se sporná oblast stala na základě státní smlouvy mezi Rakouskem a Švýcarskem definitivně součástí Švýcarska.
Geografie
Tschlin leží na levé straně údolí řeky Inn na samotném konci dolního Engadinu. K obci Tschlin patří také osada Martina se samotou Vinadi a osada Strada se samotami Chaflur a Sclamischot.
Do katastru obce patří také údolí Val Sampuoir.
Obyvatelstvo a jazyky
Typická místní architektura
Vývoj počtu obyvatel
Rok
1835
1850
1900
1930
1950
2000
2012
Počet obyvatel
665
571
553
648
590
392
429
Obyvatelé vesnice mluví převážně jazykem Vallader, což je dolnoengadinský dialekt rétorománštiny. Mezi lety 1880–1980 se i díky značné odlehlosti obce a navzdory německy mluvící menšině počet mluvčích tohoto jazyka příliš nezměnil: v roce 1880 uvedlo rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk 87 %, v roce 1910 81 %, v roce 1941 83 % a v roce 1970 83 %. Při sčítání roku 2000 ještě 85 % místních obyvatel uvedlo, že rétorománštině rozumí. Ta je tak stále jediným úředním jazykem obce i místní školy. Vývoj v posledních desetiletích ukazuje následující tabulka:
