Město je sídlem městsko-vesnické gminyTrzebnica, která má rozlohu 200,19 km² a žije zde 22 569 obyvatel.
Historie
Před rokem 1138 to byla tržní osada, která náležela k majetku kláštera premonstrátů sv. Vincence ve Vratislavi a polského magnáta Piotra Wlosta († 1150). V roce 1138 ji získal slezský piastovský kníže Vladislav II. Vyhnanec, po něm jeho syn, kníže Boleslav I., který se vrátil z vyhnanství v roce 1163. Jeho syn, vévoda Jindřich I. na přání své manželky Hedviky založil v roce 1202 klášter cisterciaček, do něhož pozval řeholnice z kláštera sv. Theodora v Bamberku, budovy dal vystavět v romámnsko-gotickém stylu. Byl to první ženský klášter ve Slezsku. První abatyší se stala Petrissa, bývalá učitelka svaté Hedviky, původem z Kitzingenu ve Frankách. Zakládací listinu kláštera v Třebnici podepsal 23. června 1203 vévoda Jindřich I. za přítomnosti Hedvičina bratra, bamberského biskupa Eckberta, a Hedvičina strýce, bamberského dómského probošta Poppa. V roce 1203 byla také obnovena tržní práva. V témže roce je v listině zmíněn farní kostel svatého Petra, který však pravděpodobně existoval již v roce 1138.
V roce 1329 bylo Slezsko s Třebnicí připojeno k zemím České koruny, s nimi od roku 1526 součástí Habsburské říše a po válkách o dědictví slezské se roku 1741 stalo součástí Pruska.
v roce 1430 husité vyplenili město i klášter. Velké ztráty město utrpělo také za Třicetileté války.
Během druhé světové války i po osvobození Rudou armádou z 25. ledna 1945 utrpělo město četné ztráty obyvatelstva, požárům podlehlo asi 60 procent městské architektury.
Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého (1738), před kostelem sv. Hedviky
.jpg)
.jpg)
