PROFILPELAJAR.COM

Trigonosaurus; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 88 až 66 miliony let
	Rekonstrukce přibližného vzezření rodu Trigonosaurus.
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	sauropodomorfové (Sauropodomorpha);
Infrařád	sauropodi (Sauropoda);
Čeleď	Saltasauridae;
Rod	Trigonosaurus;
Binomické jméno
	T. pricei; Campos et al., 2005
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trigonosaurus („ještěr z oblasti Triangulo Mineiro“) byl rod vyhynulého titanosauridního sauropodního dinosaura z čeledi Saltasauridae, který žil v období pozdní křídy (asi před 88 až 66 miliony let)^[1] na území dnešní Brazílie.^[2]

Popis

Tento velký býložravý dinosaurus byl popsán na základě fosilií dvou jedinců, obou sestávajících především z obratlů. Přesné rozměry tohoto sauropoda zatím není možné s jistotou určit.^[3]^[4] Pravděpodobně se ale jednalo o menší druh, dosahující délky kolem 10 metrů a hmotnosti asi 10 tun.^[5]^[6]

Před svým popisem byl tento druh znám pouze jako "titanosaur z Peirópolis", a to podle místa objevu. Typový druh T. pricei popsali paleontologové Campos, Kellner, Bertini a Santucci v roce 2005. Blízkým vývojovým příbuzným tohoto saltasaurida je například v Rusku objevený rod Tengrisaurus.^[7]

Odkazy

Reference

↑ Mariela C. Castro; et al. (2018). A Late Cretaceous mammal from Brazil and the first radioisotopic age for the Bauru Group. Royal Society Open Science. 5: 180482. doi: 10.1098/rsos.180482
↑ https://equatorialminnesota.blogspot.com/2020/12/your-friends-titanosaurs-31-trigonosaurus-uberabatitan-vahiny.html
↑ Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 235 (anglicky)
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_t/trigonosaurus.php
↑ Vidal, L. S.; et al. (2024). Biomechanics and morphological comparisons of the caudal region of titanosaurs from the Cretaceous of Brazil: Paleobiology and paleoecology inferences. Journal of Anatomy (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/joa.14134
↑ González Riga, B. J.; et al. (2016). A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot. Scientific Reports. 6: 19165: 1-15.

Literatura

Campos, D. A.; et al. (2005). On a titanosaurid (Dinosauria, Sauropoda) vertebral column from the Bauru Group, Late Cretaceous of Brazil. Arquivos do Museu Nacional. 63 (3): 565-593.
Vidal, L. S.; et al. (2024). The axial biomechanics of Trigonosaurus pricei (Neosauropoda: Titanosauria) and the importance of the cervical–dorsal region to sauropod high-browser feeding strategy. Zoological Journal of the Linnean Society. 201 (3): zlae087. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlae087

Externí odkazy

Informace v archívech Dinosaur Mailing List Archivováno 12. 7. 2007 na Wayback Machine. (anglicky)
Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
Profil taxonu na databázi Fossilworks Archivováno 11. 11. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)

[1] Mariela C. Castro; et al. (2018). A Late Cretaceous mammal from Brazil and the first radioisotopic age for the Bauru Group. Royal Society Open Science. 5: 180482. doi: 10.1098/rsos.180482

[2] ttps://equatorialminnesota.blogspot.com/2020/12/your-friends-titanosaurs-31-trigonosaurus-uberabatitan-vahiny.html

[3] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 235 (anglicky)

[4] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[5] ttps://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_t/trigonosaurus.php

[6] Vidal, L. S.; et al. (2024). Biomechanics and morphological comparisons of the caudal region of titanosaurs from the Cretaceous of Brazil: Paleobiology and paleoecology inferences. Journal of Anatomy (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/joa.14134

[7] González Riga, B. J.; et al. (2016). A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot. Scientific Reports. 6: 19165: 1-15.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]