PROFILPELAJAR.COM

Treska tmavá
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Nadtřída	ryby (Osteichthyes);
Třída	paprskoploutví (Actinopterygii);
Řád	hrdloploutví (Gadiformes);
Čeleď	treskovití (Gadidae);
Rod	treska (Pollachius);
Binomické jméno
	Pollachius virens; (Linnaeus, 1758)
Synonyma
	Gadus virens Linnaeus, 1758; Polachius virens (Linnaeus, 1758); Merlangus virens (Linnaeus, 1758); Gadus carbonarius Linnaeus, 1758; Pollachius carbonarius (Linnaeus, 1758); Merlangus carbonarius (Linnaeus, 1758); Gadus colinus Lacépède, 1800; Gadus purpureus Mitchill, 1814; Merlangus purpureus (Mitchill, 1814); Gadus sey Lacépède, 1800;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Treska tmavá (Pollachius virens) je mořská ryba z čeledi treskovití.

Popis

Tresku tmavou lze od tresky polaka (Pollachius pollachius) rozlišit podle relativní délky horní a dolní čelisti. Treska polak má delší spodní čelist, zatímco treska tmavá má přibližně stejně dlouhou horní a spodní čelist. To dává hlavě velmi odlišný profil. Obecně je treska polak hnědá nebo zlatá s tmavým hřbetem, zatímco treska tmavá je jasně stříbrná s velmi tmavě zeleným hřbetem. Treska tmavá má obecně relativně menší oči. Postranní čára tresky polaka má nad prsními ploutvemi nápadné zakřivení, zatímco u tresky tmavé je rovnější.

Maso tresky tmavé je tmavě zbarvené (odtud i její obecný název), zatímco maso tresky polaka je podobné ostatním zástupcům čeledi treskovitých. Toto tmavé zbarvení čerstvého tepelně neupraveného masa mohlo vést k nezasloužené pověsti této ryby jako ryby nevhodné k jídlu.

Vyskytuje se v severních částech severního Atlantiku, včetně Biskajského zálivu a Palmas Altas Campus. Dospělí jedinci se obvykle dožívají 16–20 let a dorůstají 100–120 cm, ale byli uloveni i jedinci o délce až 130 cm a hmotnosti až 32 kg^[1]. Mladí jedinci se obvykle vyskytují v blízkosti břehu, zejména ve skalnatých oblastech, a jak rostou, mají tendenci se stěhovat do hlubších vod. Současný světový rekord IGFA je 22,7 kg (50 lb), rekord byl zaznamenán v norském Saltstraumenu.

Norští vědci zdokumentovali, že si tresky tmavé zvykly shromažďovat se v okolí rybích farem a živit se nesnědeným lososím krmivem, které se dostává přes síťové stěny sádek^[2].

Rozmnožování

Treska dosahuje pohlavní dospělosti ve věku 4–9 let a je iteroparní, tře se vícekrát během období tření s determinovanou plodností.^[3] Samice produkují v závislosti na své velikosti 500 tisíc až 9 milionů jiker o průměru 1,0 až 1,3 mm.^[4]^[5]

Rybolov

Treska tmavá se loví celoročně pomocí zařízení, jako jsou dánské nevody, vlečné sítě, dlouhé lovné šňůry a tenatové sítě, a často se loví v rámci smíšeného rybolovu s jinými druhy dnových ryb, jako jsou tresky z rodu Gadus a tresky bezvousé. Hlavní loviště ve východním Atlantiku jsou v Barentsově moři, v okolí Islandu, Faerských ostrovů a v Severním a Keltském moři. Těžba ve východním Atlantiku se v období 1980–2017 pohybovala kolem 300–700 tisíc tun. Všechny populace ve východním Atlantiku posuzuje ICES, která každoročně zveřejňuje doporučení pro celkový přípustný odlov.

Komerční těžbu tresky tmavé v západním Atlantiku provádějí Spojené státy americké a Kanada. V letech 1980–2017 se pohybovala kolem 5–20 tisíc tun ročně. Populaci v západním Atlantiku vyhodnocuje NOAA.

Všechny čtyři populace hodnocené ve východním Atlantiku a populace v západním Atlantiku jsou těženy udržitelným způsobem, přičemž mnoho rybářských společností získalo certifikát udržitelného rybolovu od Rady pro správu moří (Marine Stewardship Council). Treska tmavá je jedlá a má obchodní hodnotu, i když je podstatně méně cenná než prvotřídní bílé ryby, jako jsou tresky rodu Gadus a treska skvrnitá.^[6] Pro dosažení oranžové barvy podobné lososu se může nasolovat a udit. V Německu se tato ryba běžně prodává pod názvem „mořský losos“, ačkoli není blízce příbuzná žádnému lososu.

Přestože je velká část tresky tmavé konzumované v Evropě ulovena v britských vodách, není u tamních spotřebitelů oblíbenou rybou. Většina britského výlovu tresky tmavé se proto vyváží do Francie, kde se hojně konzumuje^[7].

Treska tmavá se také používá jako potrava pro kočky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pollachius virens na anglické Wikipedii.

↑ Pollachius virens, Saithe : fisheries, gamefish [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2010-10. Dostupné online. (anglicky)
↑ Saithe quality near fish farms documented Archivováno 12. 5. 2021 na Wayback Machine. 24 August 2016 nofima.no, accessed 17 January 2021
↑ MURUA, H; SABORIDO-REY, F. Female Reproductive Strategies of Marine Fish Species of the North Atlantic. Journal of Northwest Atlantic Fishery Science. December 2003, s. 23–31. ISSN 0250-6408. DOI 10.2960/J.v33.a2.
↑ STOROZHUK, A. Y.; GOLOVANOV, A. V.; GOLUBYATNIKOVA, I. P. On the fecundity of Saithe (Pollachius virens) in the NorthSea. ICES Document CM. 1974. Dostupné online.
↑ SKJAERAASEN, J. E.; DEVINE, J. A.; GODIKSEN, J. A.; FONN, M.; OTTERÅ, H.; KJESBU, O. S.; NORBERG, B. Timecourse of oocyte development in saithe Pollachius virens: Oocyte development in p. virens. Journal of Fish Biology. January 2017, s. 109–128. DOI 10.1111/jfb.13161. PMID 27734466.
↑ Coalfish [online]. British Sea Fishing [cit. 2015-12-11]. Dostupné online.
↑ LICHFIELD, John. A 'Brexit bonanza' for UK fishing? That's a fishy tale with an unhappy ending. The Guardian. 31 August 2019. Dostupné online [cit. 10 March 2020].

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu treska tmavá na Wikimedia Commons
BioLib.cz – Pollachius virens (treska tmavá) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.