Tramvajová trať Skargi–Firlika je částečně dochovaná tramvajová trať ve Štětíně v Polsku, otevřená 23. srpna 1879. Trať začínala u tramvajové vozovny v ulici Skargi a vedla po třídě Polské armády, náměstí Přístavní brána, ulici Wyszyńskieho, Tkacké ulici, Grodzké ulici, náměstí Bílého orla, Staromłyńské ulici, náměstí Hołdu Pruskiego, ulici Matejki, Rooseveltově ulici, třídě Osvobození, ulici Staszica a ulici Plater k dnešní ulici Firlika.
V důsledku druhoválečných škod a odstranění tramvajových kolejí v Centru v roce 1973 je trať zachována jen částečně. Dochoval se úsek od vozovny k náměstí Szarych Szeregów, úsek mezi třídou Polské armády a Přístavní bránou, úsek na náměstí Hołdu Pruskiego a úsek na třídě Osvobození od ulice Kujawské ke kruhovému objezdu Giedroycia.
Historie
Vznik a vývoj
Dne 6. března 1879 primátor Štětína Hermann Haken slavnostně zahájil stavbu první trati koněspřežné tramvaje. Dne 23. srpna 1879 vyjely na trať první tramvaje. Elektrifikace začala 4. července 1897 a skončila 26. října 1897. Kolem roku 1900 byla trať prodloužena z konečné zastávky u pivovaru Elysium v ulici Staszica (Grenzstraße) do ulice Firlika (Gießereistraße), kde se napojila na trať směrem na Gocław (Gotzlow).[1][2]
K prvnímu poškození trati během druhé světové války došlo při náletu na Štětín v noci z 20. na 21. dubna 1943, kdy byly zničeny koleje a trolejové vedení ve Starém Městě.[1]
Poválečné období
Dne 24. července 1945 byla dokončena rekonstrukce tramvajové trati z třídy Osvobození na náměstí Přístavní brána. Po válečné zkáze nebyly koleje na ulicích Staszica a Plater obnoveny kvůli rozsáhlému zničení obytných a průmyslových budov. Trať na ulici Staszica byla demontována a částečně použita pro stavbu nové trati na ulici Dworcowé.[3] Demontovány byly také tramvajové koleje v zničeném Starém Městě.
Dne 1. prosince 1973 byla z rozhodnutí primátora Jana Stopyry odstraněna trať na třídě Polské armády mezi náměstím Szarych Szeregów a náměstím Vítězství. Uzavřeny byly také koleje na Rooseveltově ulici, čímž se změnila trasa v této oblasti. V roce 1988 byla zahájena rekonstrukce třídy Polské armády na sídlišti Śródmieście-Północ, během níž byly koleje položeny na samostatném drážním tělese. Práce byly dokončeny v roce 1994.[4]
Plány na znovuotevření úseku Szarych Szeregów – nám. Vítězství
V létě 2015 se konalo referendum ohledně návratu tramvají na úsek třídy Wojska Polskiego od náměstí Szarych Szeregów do náměstí Vítězství. Obyvatelé však v referendu s plánem na obnovení tramvaje nesouhlasili.[5] V lednu 2017 město uspořádalo druhou veřejnou konzultaci, v jejímž rámci měli obyvatelé možnost vybrat si mezi čtyřmi koncepcemi přestavby této třídy. Zvítězila varianta bez tramvají.[6] V květnu 2017 začalo prostředí složené z městských aktivistů sbírat podpisy pod projekt občanského usnesení o obnovení tramvajové dopravy.[7] Dne 5. července 2017 odhlasovala městská rada usnesení o znovuotevření tramvajové trati na centrálním úseku třídy Wojska Polskiego. Z 20 zastupitelů bylo 9 pro, 9 proti a 2 se zdrželi hlasování. Usnesení bylo zamítnuto, což definitivně ukončilo plány na návrat tramvaje do centra.[8][9]
Rekonstrukce úseku na třídě Osvobození
Dne 29. května 2021 byla zahájena rekonstrukce vozovky, kolejí a trolejového vedeni na třídě Osvobození. Kvůli pandemii covidu-19 a vypuknutí války na Ukrajině nebyla modernizace dokončena včas. Termín uvedení trati do provozu byl posunut z ledna na konec července 2023.[10]
Doprava
Na zachovaných úsecích trati jsou vedeny následující linky:[1]
- 1 (úsek Vozovna ulice Skargi – náměstí Szarych Szeregów)
- 2, 7, 8 (úsek náměstí Přístavní brána – ulice Tkacka)
- 1 (úsek náměstí Hołdu Pruskiego)
- 2, 3, 10, 12 (úsek ulice Kujawska – kr. ob. Giedroycia)
Galerie
-
Dnes již neexistující část trati ve Starém Městě na přelomu 19. a 20. století, ulice Mariacka
-
Nepoužívané tramvajové koleje na
náměstí Bílého orla na Starém Městě, 1959
-
Trať na třídě Polské armády
-
Úchyt trolejového vedení z konce 19. století na třídě Polské armády (Centrum)
-
Připomínka vyřazeného úseku trasy na třídě Wojska Polskiego (Centrum)
-
Trať na třídě Osvobození
Odkazy
Reference
- ↑ a b c SZMUCIŃSKI, Kajetan. Tramwaje w Szczecinie [online]. Szczecin/Pasewalk: 2017-03-28 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Stettin 1937 - MAPSTER. igrek.amzp.pl [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAŚNICKI JR, Andrzej. To już koniec historycznego odcinka ulicy Dworcowej wraz z torami pochodzącymi z Niebuszewa. Zaczyna się przebudowa. szczecin.wyborcza.pl [online]. Agora S.A. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ www.swiatowy.org – Historia komunikacji miejskiej w Szczecinie. swiatowy.org [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Tramwaj nie pojedzie aleją. Mieszkańcy go nie chcą. Głos Szczeciński [online]. 2016-03-03 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Jak będzie wyglądała aleja Wojska Polskiego po przebudowie?. Głos Szczeciński [online]. 2017-04-20 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Tramwaje na al. Wojska Polskiego w Szczecinie? Zbierają podpisy "za" [WIDEO]. Głos Szczeciński [online]. 2017-05-18 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Radni nie poparli odbudowy tramwaju na Wojska Polskiego w Szczecinie. Głos Szczeciński [online]. 2017-07-05 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Szczecin nie planuje odbudowy tramwaju na al. Wojska Polskiego. www.transport-publiczny.pl [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ KRAŚNICKI JR, Andrzej. Nowe przystanki tramwajowe już z nazwami i elektronicznymi tablicami. Nie Hanza Tower, ale Witos. Finał w wakacje?. szczecin.wyborcza.pl [online]. Agora S.A. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy