Tořice rolní
Tořice rolní (Torilis arvensis)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	miříkotvaré (Apiales)
Čeleď	miříkovité (Apiaceae)
Rod	tořice (Torilis)
Binomické jméno
Torilis arvensis (Huds.) Link, 1821
Synonyma
Caucalis arvensis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tořice rolní (Torilis arvensis) je jednoletá, planě rostoucí bylina teplých luk a polí, která v letním období kvete okolíky drobných, bělavých květů. Tento druh z nevelkého rodu tořice je v české přírodě archeofyt, dříve byl považován za málo významný plevel a dnes je chráněnou rostlinou.^[1][2]

Vyskytuje se hlavně v jižní a střední Evropě, severní hranice rozšíření probíhá přes Britské ostrovy, Německo a Polsko. Na východě areál původního výskytu sahá po severním pobřeží Černého moře až na Kavkaz a dále do Střední Asie, jižním směrem do Makaronésie a na sever Afriky do Maroka a Alžírska, stejně jako do horských poloh v tropické Africe. Druhotně byla zavlečena do Spojených států amerických, Austrálie a na Nový Zéland i Havajské ostrovy.

V České republice je tořice rolní známa v poslední době jen z nejteplejších oblastí Čech a hlavně z jižní Moravy. Je podobná mnohem rozšířenější tořici japonské, za kterou bývá zaměňována.^[2][3][4]

Rostlina je světlomilná a poměrně teplomilná, roste na sušších, těžších i písčitých, minerálně dobře zásobených půdách, nejčastěji na vápencovém podloží. Vyskytuje se v planárním a sporadičtějí i kolinním stupni na světlých okrajích lesů, v příkopech podél polních cest a po obvodě vinic a polí, stejně jako na ruderálních stanovištích. Kvete obvykle v červnu a červenci. Ploidie druhu je 2n = 12.^[2][3]

Jednoletá, od báze hojně rozvětvená bylina vysoká 20 až 100 cm. Lodyha vyrůstá z tenkého, vřetenovitého kořene, je dutá, jemně rýhovaná, často červenavě naběhlá a hustě porostlá štětinatými chlupy. Střídavě vyrůstající listy s pochvovitě rozšířenými řapíky jsou v obryse trojúhelníkovité, šedozelené, čepele mají jednou až dvakrát zpeřené s úkrojky ostře pilovitými a dlouze špičatými. U spodu lodyhy bývají listy dlouhé až 15 cm, široké 10 cm a směrem vzhůru se zmenšují.

Koncový okolík je složený ze 4 až 12 okolíčků obsahujících průměrně po 8 bělavých květech, obal často zcela chybí a obalíčky tvoří větší počet šídlovitých listenů. Obsahují květy oboupohlavné a někdy i menší počet květů samčích. Pět drobných kališních lístků je trojúhelníkovitých, stejný počet korunních lístků je obsrdčitých, 1,5 mm dlouhých a na vrcholu dělených do dvou laloků, barvu mají bílou nebo jsou slabě načervenalé. V květu je pět volných tyčinek se žlutými prašníky. Spodní, dvoupouzdrý semeník nese dvě čnělky 2 - 3krát delší než stylopodium. Květy jsou opylovány drobným létajícím hmyzem nacházejícím v květech nektar.

Plody jsou eliptické dvounažky obsahující podlouhle okrouhlá merikarpia asi 4 mm dlouhá, zelenavá a v plné zralosti hnědočerná. Mají několik řad žeber a 1 mm dlouhých kotvičkovitých ostnů. Semena poměrně rychle dozrávají a opadávají, přichycují se přitom do srsti zvířat která je rozšiřují; suché lodyhy zůstávají ještě dlouho vztyčené.^{[1][2][3][5][6][7]}

Frekvence výskytu tořice rolní v Česku je trvale klesající a je proto uvedená v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ jako druh silně ohrožený (C2).^[3][8]

• 
  List
• 
  Lodyha
• 
  Okolík před rozkvětem
• 
  Kvetoucí okolík

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tořice rolní na Wikimedia Commons
• Taxon Torilis+arvensis ve Wikidruzích
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření tořice rolní v ČR