„Totaleinsatz“ („Totální nasazení“) je název nejslavnějšího fotografického souboru českého fotografa Zdeňka Tmeje z let 1942 – 1944. Fotografie byly pořízeny během autorova totálního nasazení ve Vratislavi a zachycují každodennost nuceně nasazených. Tyto snímky jsou cenným a pravděpodobně jediným^[1] obrazovým svědectvím o nacistické nucené práci zaznamenaným z perspektivy oběti.

Zdeněk Tmej (1920 – 2004) se fotografování věnoval od útlého mládí.^[2] Před válkou působil jako asistent významného reportážního fotografa Karla Hájka a publikoval v nejrůznějších časopisech fotografie z koncertů a tanečních vystoupení.^[2] V roce 1942 byl Tmej povolán na nucené práce do dnešní polské Vratislavi (do roku 1945 na německém území jako „Breslau“).^[3] Zde pracoval jako vykladač vlakové pošty, což mu umožňovalo nechat si zasílat veškeré fotografické náčiní.^[4] V roce 1944 Tmej z nuceného nasazení utekl zpět do Prahy.^[5] Těsně po skončení druhé světové války se s přáteli vydal fotografovat válkou zničené Německo, navštívil i osvobozené koncentrační tábory.^[6] Nafocený materiál z této cesty mu však byl odcizen.^[6] Po válce spolupracoval s fotografy Karlem Ludwigem a Václavem Chocholou, s nimiž vytvořil významné umělecké i přátelské trio.^[7] V roce 1958 byl zatčen a odsouzen k sedmi letům vězení v uranových dolech, v roce 1965 byl propuštěn.^[6] V 70. letech působil jako reklamní fotograf.^[6]

Fotografování tzv. totálního nasazení si Zdeněk Tmej naplánoval již v Praze.^[8] Do Vratislavi proto odjel vybaven hned dvěma fotoaparáty.^[8] Temnou komoru si vytvářel z umývárny ubytovny a peníze na filmy a fotografický papír získával výměnným obchodem se svými kamarády.^[6] V potemnělých místnostech využil svých zkušenosti divadelního fotografa a specialisty na extrémní světelné podmínky.^[9]

Vlastnictví fotoaparátu a možnosti fotografovat se mezi nuceně nasazenými výrazně lišily. Zatímco nuceně nasazeným z Polska a Sovětského svazu nebylo umožněno fotoaparát používat, ani vlastnit, čeští a západoevropští dělníci směli v německých obchodech legálně kupovat filmy a nechávat si je zde také vyvolávat.^[10] Potíže Tmejovi nezpůsobila dokonce ani symbolická fotografie zachycující Hitlerův portrét a nápis „Schluss“ („konec“).^[11] Narážka gestapu prý při prohlížení snímku vůbec nedošla.^[12]

Až na několik výjimek neobsahuje Tmejův soubor Totaleinsatz žádné fotografie, které by zachycovaly pracovní situace nuceně nasazených, a tedy jejich hlavní denní činnost. Polovina všech snímků je vyfocena v tanečním sále bývalé restaurace Bergkeller, v němž byli pracovníci hromadně ubytováni.^[13] Kromě dokumentace existenčních podmínek (strava, hygiena) fotografie zaznamenávají nuceně nasazené při trávení volného času. Na Tmejových snímcích ho vyplňují spánkem, hraním karet, četbou, balením a kouřením cigaret či dováděním s prostitutkami ze zvláštního nevěstince pro nuceně nasazené.^[14] Jako přímému svědkovi se Tmejovi podařilo vizuálně zaznamenat fyzické vyčerpání z namáhavé práce i duševní prázdnotu života v totálním nasazení.^[1] Několik málo fotografií, které byly pořízeny ve městě, zachycují namísto vratislavských pamětihodností místa, která byla pro totálně nasazené důležitá (dopisní schránka, vchod do protileteckého krytu, tramvaj).^[14]

Již na konci roku 1945 vydal Tmej pod názvem Abeceda duševního prázdna výběr čtyřiceti pěti fotografií z vratislavského nuceného nasazení.^[6] Tato kniha, která v současnosti patří mezi rarity antikvariátů, tehdy nezaznamenala příliš velký ohlas.^[6] První výstava Tmejových snímků z totálního nasazení byla uspořádána až v roce 1967 v pražské Galerii Václava Špály.^[6] Kompletní soubor Tmejových fotografií byl poprvé publikován v roce 2001 v nakladatelství Torst.^[15][1]

V letech 1940–1944 zveřejňoval fotografie Zdeňka Tmeje týdeník Pestrý týden, ve své době nejkvalitnější český obrázkový časopis. Fotografie jsou online dostupné na serveru Moravské zemské knihovny.^[16][17]

• Zdeněk Tmej
• Totální nasazení

• Fotografie ze souboru Totaleinsatz v online katalogu Moravské galerie v Brně [2]
• Životní příběh Zdeňka Tmeje zaznamenaný v soutěži Příběhy 20. století [3] Archivováno 18. 1. 2018 na Wayback Machine.