Tort (z lat. tortum, pokřivený, zkroucený) je termín angloamerického práva, který lze přeložit jako spáchané bezpráví nebo křivda, podobně jako termín wrong. Obvykle se však používá v užším významu pro tzv. civilní křivdy (angl.civil wrong), která nevyplývají z porušení smlouvy a nezahrnuje trestné činy.
Toho, kdo má za čin odpovědnost (angl.liability), tedy škůdce neboli pachatele tortu (angl.tortfeasor), lze žalovat v civilním procesu (angl.action in tort).
Torty tvoří jedno ze základních odvětví angloamerického práva, law of torts, které se zabývá převážně nápravou (angl.remedy), nahrazením škody způsobené torty.
Historicky se toto odvětví v Anglii zformovalo okolo roku 1860,[1] a to pro případy nepřímého zavinění a nedbalosti (angl.negligence), kde chyběl zlý úmysl (lat.mens rea); dnes do něj patří i některé vymezené případy striktní právní odpovědnosti (angl.strict liability). V centru tedy stojí koncept zavinění (angl.fault) – někdo má povinnost starat se (angl.duty of care) v širokém smyslu slova (například řídit auto opatrně, vyrábět výrobky, které nejsou nebezpečné) a jejím porušením způsobí škodu. Soud obvykle rozhoduje na základě toho, co se dalo nebo nedalo rozumně předpokládat.
Kromě způsobení škody z nedbalosti patří mezi torty i třeba pomluva nebo urážka na cti, rušení pořádku, ale i v záměrné činy jako je napadení, použití násilí a nezákonné uvěznění; důležitá je celá řada opatření na ochranu spotřebitele (tzv. odpovědnost za výrobky, angl.product liability) a zaměstnanců.
I když jsou torty zaměřeny na nedbalost a rozhodnutí soudu proto obecně řečeno nemají mít odstrašující účinek, někdy soud nejen odškodní hmotnou, fyzickou, či jinou újmu, ale může také stanovit exemplární pokuty (angl.exemplary damages).
Zvláštní a rozsáhlou kapitolou je odpovědnost za jiného (angl. vicarious liability), často zaměstnavatele za své zaměstnance. (Soud například rozhodne, že odškodné zaplatí firma zaměstnávající řidiče, který někoho zranil, i když je to jinak dobrý řidič, takže firma nehodu rozumně předvídat nemohla a vůbec žádné své zodpovědnosti nezanedbala.)
Některé jednání může být jak tortem, tak porušením smlouvy – to například když řidič nedbale řídí a nabourá, poruší tím smlouvu o tom, že vás bezpečně doveze do cíle, a zároveň spáchá tort. Za řízení v opilosti zase bude pachatel potrestán, protože jde o trestný čin, ale náhradu škody, kterou způsobil, lze požadovat tortovou žalobou.
V kontinentálním právu angloamerickému tortu zhruba odpovídá občanský delikt. Zvlášť v souvislostí s tlakem na synchronizaci evropského práva Evropskou unií se slova delikt a tort někdy používají jako vzájemný překlad.[2]
Odkazy
Reference
↑POTASCH, Peter. Teoreticko-praktické rozmery deliktuálneho práva alebo vnímanie priestupkov v niektorých krajinách Európy [online]. 2012. Dostupné online. (slovensky)
↑Viz např. ROHAN, Jiří. Evropské deliktní právo. Brno, 2009. diplomová práce. FF MU. Vedoucí práce Jiří Valdhans. Dostupné online.
Literatura
RAYMOND, Wacks. Law: A Very Short Introduction. Oxford: Oxford University Press, 2008. ISBN978-0-19-921496-9. (angl.)
MARTIN, Elizabeth A. A Dictionary of Law. Oxford: Oxford University Press, 2003. ISBN0-19-860756-3. (angl.)