Pohled do Vaňkovy výstavy "Particip č. 220 – Schémata vybraných vět z participu č. 39 & Particip č. 219 – Kniha sms kreseb vytvořených pod participem č. 191" v Galerii Měsíc ve dne, České Budějovice, 2020.
V letech 1990 až 1997 vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením prof. Jiřího Sopka a prof. Vladimíra Kokolii.[1] Na českou výtvarnou scénu vstoupil v polovině 90. let 20. století. V letech 1996–2002 byl členem uměleckého seskupení BJ (Bezhlavý Jezdec) (spolu s Josefem Bolfem, Jánem Mančuškou a Janem Šerých) a od roku 1999 působil v rámci pas – produkce aktivit současnosti (spolu s Jiřím Skálou a Vítem Havránkem). [2][3] Se skupinou BJ mimo jiné inicioval program pro vývěskovou vitrínu v ulici Komunardů v pražskýchHolešovicích. Šlo o konfrontaci uměleckých postupů s každodenním provozem ulice. Bezprostředními komunikačními experimenty v reálných podmínkách se Vaněk zabývá dodnes.[4] Patrně nejvýznamnějším počinem týmu pas byla spolupráce se studiem Projektil architekti na výběru výtvarného řešení interiéru Národní technické knihovny v Praze.[5] V roce 2001 Vaněk získal renomovanou Cenu Jindřicha Chalupeckého pro umělce do 35 let.[6] Vystavení jeho sprejovaných reinterpretací kreseb Josefa Lady na přehlídce finalistů ceny ve Veletržním paláciNárodní galerie Praha vyvolala stížnost Ladových dědiců a medializovaný zásah vedení galerie, při kterém byla prezentace zakryta záclonou a opatřena distancujícím se upozorněním.[7] Absolvoval tvůrčí pobyty v San Francisku (2002), Vídni (2003), Berlíně (2003), Londýně (2004) a New Yorku (2006). Svými díly je zastoupen ve státních i soukromých sbírkách. V roce 2010 vystavoval na Evropském bienále současného umění Manifesta 8 ve španělskéMurcii.[8] Od roku 2010 pedagogicky působí na Akademii výtvarných umění v Praze jako vedoucí pedagog Ateliéru intermediální tvorby III. V letech 2011 až 2013 byl předsedou Akademického senátu AVU v Praze. V listopadu2013 byl v prvním kole zvolen kandidátem na funkci rektora Akademie výtvarných umění v Praze.[9] O dva měsíce později jej do této pozice jmenoval prezident Miloš Zeman[10], a to s účinností od 1. února2014.[11] Na základě další volby byl jmenován i do druhého funkčního období s účinností od 1. února 2018.[12] Funkci zastával do konce ledna 2022, kdy jej v ní vystřídala Maria Topolčanská.[13]
Dílo
Vaněk záhy opustil médium závěsného obrazu a klasické malířské postupy a od konce 90. let se věnoval sprejování vybraných motivů podle šablon, jimiž doplňoval konkrétní prostředí (např. vícebarevné dřevěné obložení stěn, televizory či pouze o kovový háček ve zdi) a významově je tak proměňoval.[14] Kritik umění Mathieu Copeland v roce 2007 tyto intervence charakterizoval slovy: „Práce a materiál TV pocházejí ze skutečnosti, ovšem důležitější je, že jsou ze skutečnosti vyrobené. Umělecké dílo, dočasně a očividně falešně vložené do určitého kontextu, se jeví jako porucha prostředí, jako připomínka, že něco není tak docela v pořádku.“[15] Své počiny Vaněk začal jednotně nazývat „participy“. Jejích základními společnými charakteristikami je vztah k místu a zájem o situaci. Sám Tomáš Vaněk k participům podotkl: „Participy mají tendenci napojit se a účastnit se něčeho podstatného. Dodávám k nim, že se je připravuji pro konkrétní místo a situaci, a to znamená jedno: být instantně připraven dělat umění rychle i pomalu, kamkoliv přijdu, a hlavně zjišťovat si kontexty politické, estetické, sociální, a gestem akcí či fyzickým objektem zviditelnit něco, co jsem tam rozklíčoval.“[16] Copeland charakteristiku participů zpřesňuje tvrzením, že „ten kdo ´participuje´ není umělec na veřejnosti (a to ani obráceně), ale mnohem spíš dílo na kontextu“ [15] a kritik umění Jan Zálešák jako jejich hlavní rysy uvádí snahu o aktivizaci diváka, narušení jeho zažitých modelů recepce uměleckého díla a hravou polemiku s prostorem galerie a práci s účastí a zapojováním. Tento výčet pak doplňuje vysvětlením, že „Vaněk své participy vytváří jak pro galerijní, tak pro negalerijní prostředí, vždy je ovšem důležitá jejich aktuální situovanost, jež otázku, zda se dílo nachází v galerii, nebo mimo ni, odsouvá do jisté míry na druhou kolej." [17] V praxi se Vaněk dostával k situacím v galerijním i veřejném prostoru a zároveň začal prozkoumávat možnosti performativní kresby reagující na vnímání prostoru či zvukových binaurálních nahrávek, které v daných prostorech vytvářel pro následný poslech prostřednictvím stereo sluchátek.
Výběr ze samostatných výstav
2021 Kdo spí, jakoby jedl. hunt kastner, Praha
2020 Particip č. 220 – Schémata vybraných vět z participu č. 39 & Particip č. 219 – Kniha sms kreseb vytvořených pod participem č. 191. Galerie Měsíc ve dne, České Budějovice
↑Rektoři (členové ČKR) veřejných, státních a soukromých vysokých škol od roku 1990 [online]. Česká konference rektorů [cit. 2015-04-29]. Dostupné online.
↑ Zeman jmenoval rektory vysokých škol. Ceremoniál na Hradě se nekonal. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-01-29 [cit. 2018-01-29]. Dostupné online.
↑ Prezident Zeman jmenoval 11 nových rektorů. Novému zástupci JAMU nepodal ruku kvůli divadelní hře. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-01-26 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
↑ ab Texty. www.particip.tv [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online.
↑ Tomáš Vaněk: Počet žen a mužů ve vedení ateliérů je citlivá věc, ale kvóty na AVU zavádět nechceme. Vltava [online]. 2019-10-02 [cit. 2020-07-28]. Dostupné online.
↑ADMIN. TV [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
Vaněk, Tomáš: Barvy Laky Participy Zamalovávání Vzorník použitých sprejů. Praha 2002
Vaněk, Tomáš: Particip 219. Tiskárna Karmášek, České Budějovice 2020 ISBN 978-80-87101-61-2
.jpg)
